Bez humanitárních dávek a podpory by 84 procent Ukrajinců v ČR trpělo chudobou

Nejvíce jsou takzvanou materiální deprivací zasaženy samoživitelky. Tři čtvrtiny uprchlíků mají úspory maximálně na měsíc. Uvedla to dnes společnost PAQ Research na základě výsledků průzkumu, který v srpnu provedla mezi 2079 domácnostmi, ve kterých žije 6215 ukrajinských uprchlíků.

Rusko napadlo Ukrajinu 24. února. Česko od té doby vydalo ukrajinským uprchlíkům přes 435.000 víz dočasné ochrany, která jim umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Podle informací úřadu práce z počátku týdne pracuje v ČR přes 87.800 lidí z Ukrajiny s dočasným vízem. Celkem práci od začátku rusko-ukrajinské války získalo v ČR přes 129.100 uprchlíků, většinou žen. Část z nich se vrátila do vlasti nebo ze zaměstnání odešla. Úřady práce od března vyplatily běžencům v tísni téměř 1,28 milionu humanitárních dávek téměř za 6,66 miliardy korun.

Podle PAQ Research jsou příjmovou chudobou při započtení bydlení poskytnutého zdarma nejčastěji zasaženy jednočlenné domácnosti a samoživitelé s jedním dítětem, protože mají méně často ubytování zdarma a paušální humanitární dávka na člověka má pro ně menší relativní hodnotu. Za chudé jsou označeny jednočlenné domácnosti s příjmem pod 13.667 Kč, připomněla společnost a doplnila, že rodiny s dětmi jsou před upadnutím do totální chudoby chráněni právě sociální podporou a solidaritou Čechů. Samoživitelky podle průzkumu také častěji trpí materiální deprivací. Ta udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři a více z devíti stanovených položek.

Méně často se chudoba týká podle PAQ Research uprchlíků, kteří mají v domácnosti aspoň jednoho vydělávajícího člena. Nejstabilnější materiální situaci pak mají pracující v nejvyšších kvalifikacích, tedy specialisté a řídící pracovníci. Ti jsou pod hranicí příjmové chudoby jen ve 12 procentech.

Co se týče úspor a celkové životní úrovně ukrajinských uprchlíků, 29 procent z nich je podle průzkumu v příjmové chudobě a mají úspory maximálně na měsíc. Dalších 41 procent žije v domácnostech s příjmy nad hranicí chudoby, ale s malými úsporami.

Přibližně dvě pětiny Ukrajinců si musely na cestu do Česka nebo na život zde i půjčit. Většina si půjčila peníze na Ukrajině, a to od známých či rodiny nebo od banky. V Česku si půjčila tři procenta Ukrajinců, a to převážně od známých.

Česko poskytuje uprchlíkům humanitární dávku 5000 korun. Vyplácí ji za měsíc, kdy lidé získali vízum k ochraně. Příchozí v nouzi ji pak mohou pobírat ještě opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Podpora není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením. Uprchlíci, kteří jsou v ČR více než půl roku a jsou v tísni, mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4620 korun. Pro děti a mladé do 18 let to může být teď 3320 korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden oznámil, že se minimum od ledna kvůli inflaci zvýší.