Kauza občanství pro Czerninovou nekončí, šéfžalobce Zeman podal třetí dovolání

"Přístup obviněných nelze považovat za odpovídající jejich vzdělání, kvalifikaci a postavení v zaměstnání, ani za odpovídající konkrétním specifickým okolnostem dané kauzy," stojí v dovolání, o kterém bude rozhodovat Nejvyšší soud.

Osvědčení o tom, že Josefina Czerninová měla v době své smrti v roce 1965 československé občanství, vydaly úřednice v roce 1999, podle obžaloby chybovaly. Osvědčení umožnilo získat potomkům Czerninové v restituci část majetku.

Na jaře 2013 se případem začala zabývat policie. Stíhání čelila bývalá vedoucí odboru vnitřní správy pražského magistrátu a někdejší hlavní městská matrikářka.

Pražské soudy opakovaně ženy osvobodily. Případ se ale pokaždé na základě dovolání žalobců vrátil na začátek. Loni v dubnu obvodní soud bývalé úřednice potrestal třemi měsíci vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Městský soud v Praze rozhodnutí zrušil a obě ženy opět zprostil.

Czerninová pocházela z rodu Schwarzenbergů. Zemi opustila v roce 1945. Potomci Czerninové díky rozhodnutí o občanství mohli uplatnit restituční nároky. Pozemkové úřady posléze podle obžaloby rozhodly o vydání milionů čtverečních metrů lesů a dalších nemovitostí, hlavně na Českobudějovicku a Karlovarsku.

Potomci Josefiny Czerninové usilovali také o vrácení majetku po jejím manželovi, Eugenu Czerninovi. Pro případnou restituci bylo podstatné to, jestli Czernin, který zemřel v roce 1955 v Rakousku, měl po válce nárok na uchování československého občanství. Ministr vnitra v roce 2005 žádost o zachování občanství zamítl.

Jiná větev Czerninů získala v restitucích zámek v Dymokurech, lesy a zemědělskou půdu.