Kauzu Walderode začne řešit Nejvyšší soud, dostal čtyři dovolání. Jde o majetek za miliardy

NS většinu kauz rozhoduje neveřejně. Průměrná délka řízení v civilním kolegiu činí asi 200 dní.

Rodina Walderode se majetku v hodnotě kolem tří miliard korun domáhá od roku 1992, nyní nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky.

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. O tom, že rodina má na majetek nárok, rozhodl v září 2017 semilský soud. Legitimitu nároku založil na tom, že Karel des Fours Walderode po válce, v roce 1947, znovu získal československé občanství.

Státní instituce a další subjekty se odvolaly ke krajskému soudu, který loni verdikt potvrdil. Uznání nároku ale neznamená automatické navrácení majetku. Semilský soud musí u každé ze 1400 položek zkoumat, jaký je současný stav a zda jsou dány předpoklady pro vydání.

Lesy ČR už dříve informovaly, že nesouhlasí s právním posouzením a výkladem oprávněnosti restituenta. Podnik prý podáním dovolání také naplňuje své poslání, tedy řádné obhospodařování státního majetku.

Starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok) hovořil o dvou zásadních směrech dovolání. "První je právně správní a druhý směřuje k udělení československého občanství (Karlovi des Fours Walderode), takže předkládáme některé důkazy, jako je vyplněný dotazník, kterým se lidé hlásili k říšskému občanství, členským průkazem SdP (Sudetoněmecká strana) hraběte, seznamem členů SdP nebo výpisem z knihy návštěv u říšského protektora Konstantina von Neuratha," uvedl nedávno Hocke.

Turnovu hrozí, že přijde o nezastavěné plochy v průmyslové zóně Vesecko nebo pozemky v katastru Daliměřic či Malého Rohozce.