Kolik dostane bývalý pražský imám Shehadeh? Žalobce navrhl trest

Státní zástupce Marek Bodlák navrhl potrestat bývalého pražského imáma Samera Shehadeha deseti lety vězení. Podle jeho dnešní závěrečné řeči před pražským městským soudem se podařilo prokázat, že pomohl svému bratrovi Omarovi a jeho družce Fátimě Hudkové odejít do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci An-Nusra. Zároveň podle žalobce s jejich přispěním poslal teroristické organizaci finanční prostředky vybrané ve sbírkách v Česku. Shehadeh se k tomu přiznal, nepovažuje však své jednání za trestné. Podle své výpovědi pouze pomáhal v boji s režimem, který se dopouští genocidy.

Předsedkyně trestního senátu Kateřina Radkovská dnes hlavní líčení, které od počátku provázejí velmi přísná bezpečnostní opatření, odročila. Verdikt v případu plánuje vynést 28. února. Trojici hrozí až patnáctileté tresty vězení. Jejich právní zástupci shodně navrhují, aby byli bratři Shehadehovi i Hudková obžaloby zproštěni.

"Důkazní situace byla doznáním obžalovaného do značné míry usnadněna," prohlásil Bodlák. Mezi další důkazy usvědčující Shehadeha i jeho bratra se ženou zařadil audionahrávky jejich rozhovorů či výpovědi svědků. Podle žalobce tak zbývalo posoudit, zda bývalý imám pomocí bratrovi a Hudkové odejít k An-Nusra a posíláním peněz do Sýrie spáchal trestný čin.

Podle islámského práva bylo jednání bývalého imáma považováno za správné a bohulibé, podotkl Bodlák. "Ale ač se to panu obžalovanému nelíbí, český právní řád se právem šaría neřídí," uvedl Bodlák. An-Nusra, později známá jako Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie), je podle něj zařazena na seznam teroristických organizací, a Sámer a Omar Shehadehovi i Hudková se tak dopustili trestných činů účast na teroristické skupině a financování terorismu. Pro Omara a Hudkovou navrhl žalobce desetiletý a pětiletý trest vězení.

Bývalý pražský imám uvedl, že je souzen kvůli své ideologii. Nesouhlasí s mučením ani s nenávistí k nevěřícím. "Šlo nám jen o boj s režimem, který se dopouští genocidy, a o humanitární pomoc," prohlásil. Podle své závěrečné řeči nenalezla ani obžaloba "nic hmatatelného, co by z lidského hlediska bylo možné označit jako zločin". "Na to, co jsem udělal, jsem patřičně hrdý. Nelituji toho," dodal Shehadeh. Rád prý za to půjde do vězení.

Někdejší imám již dříve uvedl, že organizaci An-Nusra nepovažuje za teroristickou a že neuznává současný syrský režim. Prohlásil také, že pro něj rozhodnutí českých soudů není podstatné, protože nerozhodují podle islámského práva šaría.

Samer Shehadeh pomohl podle obžaloby odejít svému bratrovi Omarovi odjet do Sýrie a přidat se k Džabhat Fatah aš-Šám v listopadu 2016. V následujícím roce zajistil cestu i Hudkové, kterou předtím po internetu s Omarem oddal. Státní zástupce uvedl, že trestné činy účast na teroristické skupině a financování terorismu se trestního zákoníku dostaly až v roce 2017, to však neznamená, že by před tím jeho jednání nebylo trestné. Naopak se podle něj trestalo přísnější sazbou. Ani složitá situace v Sýrii pak nemůže podle něj být důvodem, aby trojici mohl považovat za nevinnou.

S tím však zásadně nesouhlasí imámův advokát Jiří Rosol. Podle něj není možné podřadit čin jeho klienta pod zločin účast na teroristickém útoku, který byl v zákoníku před únorem 2017. Nikdo totiž podle něj neprokázal, že by se jeho bratr Omar nějakého teroristického útoku dopustil. Hudkovou zase podle Rosola nelze považovat za členku teroristické organizace, protože pouze "doma prala a vařila". Shehadeh ji pouze oddal a pomohl vycestovat do Sýrie, což není žádný zločin.

Podobně se vyjádřili i advokáti Adam Kopecký a Juraj Koprda. Podle Kopeckého pak Omar Shehadeh již v průběhu roku 2017 organizaci opustil, možná i dříve, než byla zařazena na seznam teroristických organizací podle OSN. Hudková se zase podle Koprdy pouze ze vzdoru ostentativně prezentovala jako bojovnice, protože neměla dobré rodinné vztahy. "Je to simplicitní, jednoduchá osoba, jejíž vyjádření nemají žádnou vypovídací hodnotu," dodal.

O někdejšího imáma se zajímaly tajné služby již před několika lety, když vyzval muslimy, aby se neúčastnili bohoslužby proti terorismu spolu s křesťany. V roce 2017 odjel z Česka, následně ale přišlo obvinění z účasti na teroristické skupině. Policie ho zadržela v Jordánsku. Do Česka byl převezen v listopadu 2018 a od té doby je ve vazbě.

Související

Samer Shehadeh (bývalý pražský imám)

Bývalý imám Shehadeh si trest odpyká, při vynášení rozsudku odmítl povstat

Bývalý pražský imám Samer Shehadeh si za pomoc k účasti na teroristické skupině a financování terorismu má odpykat deset let ve vězení. Trest mu dnes potvrdil odvolací Vrchní soud v Praze. Samerovu bratru Omarovi uložil trestní senát jedenáctileté vězení, Samerova švagrová Fátima Hudková má za mřížemi strávit šest let. Manželé jsou však stíháni jako uprchlí, soud vynesl rozsudek v jejich nepřítomnosti.

Více souvisejících

Samer Shehadeh (bývalý pražský imám) soudy Terorismus Praha

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy