Muži souzenému pro zapojení do bojů na Ukrajině soud zvýšil trest na 21 let

Fadějev, který je nyní ve vězení kvůli jinému trestnému činu, se v minulosti přiznal k tomu, že se zúčastnil pomocných aktivit, přímé zapojení do bojů odmítl. Proti dnešnímu pravomocnému rozsudku může podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.

Městský soud Bělorusa, který dlouhodobě žije v Praze, původně potrestal za účast v organizované zločinecké skupině, podle odvolacího senátu se však dopustil teroristického útoku, z něhož byl i původně obžalován. Za ten muži podle trestního zákoníku platného do konce ledna hrozilo 12 až 20 let vězení, protože se ale podle odvolacího soudu zapojil do zločineckých organizovaných skupin, zvyšuje se hranice trestní sazby o třetinu. Kromě trestu vězení muže odvolací soud také vyhostil z České republiky na neurčito.

Český trestní zákoník definuje teroristický útok jako čin spáchaný proti České republice nebo mezinárodní organizaci, zároveň ale uvádí, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům.

Obžaloba tvrdí, že se Fadějev zapojil do bojů "v úmyslu aktivně podpořit separatistické skupiny na východě Ukrajiny, které usilují o odtržení od Ukrajiny a vytvoření samostatného státního útvaru, tzv. Doněcké lidové republiky". Podle státního zástupce muž do země vycestoval opakovaně, a to od října 2014 do května 2016. Podle obžaloby se muž nechal vyzbrojit a podílel se na různých vojenských úkolech v řadách tzv. Republikánské gardy Doněcké lidové republiky.

Bělorus v minulosti u soudu uvedl, že se přímo do bojů nezapojil, zúčastnil se pomocných aktivit. Ze zbraně, kterou od separatistů dostal, střílel prý jen ve výcvikovém středisku na střelnici. Nevěděl také, že tzv. Doněcká lidová republika byla vyhlášena v rozporu s ukrajinskou ústavou. Stejně tak se nezajímal o to, kdo činnost gardy financuje.

Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly více než 14.000 obětí. Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.