NSS zprostil kárné žaloby bývalého nejvyššího žalobce Pavla Zemana

Zeman ve svém závěrečném návrhu uvedl, že ve schůzkách s Czerninem neviděl nic závadného. Podle soudu nešlo o kárné provinění. Benešová ČTK v reakci na rozsudek sdělila, že rozhodnutí soudu respektuje, žalobu ale podle ní bylo nutné podat.

Předseda senátu Petr Mikeš uvedl, že podle senátu Zeman po subjektivní stránce podjatý nebyl a že neměli pochybnosti, že by dovolání ve věci dopadlo zcela stejně, pokud by se Zeman z procesu vyloučil. Podle senátu ale byla důležitá stránka objektivní, tedy nakolik mohla podjatost vnímat veřejnost a nakolik si Zeman tohoto měl být vědom. Podle Mikeše v tomto vztah v dané věci Zeman sice měl, ale nedosáhlo to podle něj takové úrovně, aby se vyloučit musel.

Předseda senátu v odůvodnění operoval i s pojmem šedé zóny. V tomto smyslu uvedl, že podjatost není vždy černobílá množina, ale je tam nějaká šedá zóna, ve které státní zástupci a soudci mají nějakou míru svého uvážení. A pokud nejde o zjevnou jasnou podjatost, tak si danou věc podle předsedy senátu mohou vyhodnotit, aniž by za to mohli být kárně postižení. V tomto směru tak nynější rozhodnutí může být směrodatným i pro další možné takové případy.

"Rozhodnutí NSS respektuji, nyní se chci seznámit s podrobnou písemnou argumentací. Vzhledem k tomu, že soud konstatoval, že k podjatosti dojít mohlo, a že šlo o kauzu v šedé zóně, bylo nezbytné kárnou žalobu podat a nechat věc projednat kárným soudem," sdělila ČTK Benešová.

"Kárný senát mne zprostil kárného návrhu, což já kvituji pochopitelně s povděkem, jsem za to rád. Jsem velice rád, že kárný senát provedl velice pečlivé dokazování a velice pečlivě rozebral všechny důvody pro to zproštění," uvedl Zeman. Řekl, že by své jednání nezměnil. "Já prostě jsem takový a nemá cenu říkat, co by bylo kdyby, a s prominutím stahovat ocas jen proto, že někdo by dupnul, v podobě kárné navrhovatelky," uvedl Zeman. Nelituje toho, že předčasně odešel z funkce. Kdyby ve funkci zůstal, dodnes by podle něj měli s ministryní spory.

Zeman rezignoval na funkci nejvyššího žalobce k 30. červnu, mezi důvody zmínil i tlaky ze strany Benešové. Nahradil jej dosavadní náměstek Igor Stříž. Zeman je nyní řadovým žalobcem Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) v analytickém a legislativním odboru.

Podle ministryně Zeman porušil své povinnosti vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost státního zastupitelství. Zeman měl podle ní k restituční kauze, v níž podal trojici dovolání, osobní vztah, přitom neupozornil na svou možnou podjatost. Správně tedy měl rozhodnutí o dovolání delegovat na některého z náměstků. Výsledek trestního řízení mohl mít vliv na soukromoprávní spor, ve kterém vystupuje Zemanův známý, podnikatel Petr Habersberger. Ten usiloval o pozemky u Třeboně kolem svého penzionu a hospodářství, které v restitucích získali Czerninové. Zeman se pokoušel vystupovat jako prostředník s příbuzným restituentů, soudcem Janem Czerninem.

"Po provedeném dokazování musím odkázat na kárnou žalobu, která jednoznačně hodnotí chování bývalého nejvyššího státního zástupce jako nevhodné," uvedla dnes v závěrečném návrhu Benešová. Šlo podle ní o jasný střet zájmů a Zeman se angažoval ve věci, ve které se angažovat neměl. "Nejde o trest, on překročil své pravomoci a velmi dobře si toho musel být vědom. Je to neomluvitelné," řekla. Případný trest pro Zemana nenavrhla.

Zeman k trojímu setkání s Czerninem před kárným senátem dnes v závěrečné řeči zopakoval, že cílem schůzek bylo, aby se dvě strany sporu posadily k jednomu stolu a dohodly se. Uvedl, že se snaží tímto způsobem řešit spoustu věcí. "Ve schůzkách s panem Czerninem jsem neviděl nic závadného," řekl Zeman. Uvedl, že za svým postojem si stojí a domnívá se, že postupoval správně.

Kárný senát může ukládat za různé prohřešky státním zástupcům důtky, případně jim snížit plat až o 30 procent na dva roky. V krajním případě je trestem odvolání z funkce. Řádný opravný prostředek neexistuje, lze pouze podat ústavní stížnost, která však nemá odkladný účinek.