O Věstonickou venuši je v Olomouci obrovský zájem, lidé stojí ve frontě

Do Olomouce byla Věstonická venuše přivezena v úterý a k vidění tam bude do 8. prosince. Poté se vrátí zpět do sbírek Moravského zemského muzea v Brně.

"V předchozích dvou dnech přišlo pokaždé zhruba 1600 návštěvníků a dnes jejich počet bude určitě mnohem vyšší," řekla ČTK pracovnice olomouckého muzea. I přes velký zájem zatím nemusela být omezena doba, po kterou se lidé mohou v expozici kochat pohledem na legendární sošku umístěnou v bezpečnostní vitríně. "Některým návštěvníkům stačí krátký pohled, jiní si čtou i materiály, které jsou součástí expozice," dodala pracovnice.

Před vchodem do muzea se od rána tvoří až několik desítek metrů dlouhá fronta. Stojí v ní obyvatelé města i lidé z různých koutů Olomouckého kraje a Česka, kteří se přijeli podívat na předvánoční Olomouc a Věstonickou venuši. Některé zájemce ale odradila zima i pohled na špalír čekajících lidí. "Myslím, že se spokojíme s Věstonickou venuší na obrázcích. Nebo víte co? My půjdeme na punč a vy budete zatím stát ve frontě," řekla žena na ulici svým dětem, které poté už návštěvu muzea svým rodičům tak usilovně nenavrhovaly.

Originál nejstarší keramické sošky na světě byl do Olomouce pod dohledem policejní eskorty přivezen v úterý. O zapůjčení cenného artefaktu starého téměř 30.000 let jednalo muzeum tři roky. Soška je vystavena v bezpečnostní schránce s neprůstřelnými skly a neustále střežena.

"Věstonická venuše patří jednoznačně k tomu nejcennějšímu, co opatrují české a moravské paměťové instituce. Je vystavována skutečně jen velmi mimořádně. Předpokládáme, že i s ohledem na ochranu tohoto mimořádně vzácného kulturního předmětu zase řadu let vystavena nebude," řekl generální ředitel Moravského zemského muzea v Brně Jiří Mitáček.

Sošku vysokou 11,5 centimetru, která je jedním z prvních dokladů pravěké keramiky, odborníci objevili na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě. Nalezl ji tým vědců vedený Karlem Absolonem 13. července 1925. Zhruba 25.000 až 29.000 let stará soška představuje nejstarší známé použití pálené hlíny, a tedy i možný doklad počátků keramiky. Stala se světovou senzací.