Počet úmrtí kvůli horku se v Praze zdvojnásobil

Vlny horka podle vědců představují nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých. Jejich dopady jsou nejcitelnější ve městech s hustou zástavbou, malým podílem zeleně a znečištěným ovzduším.

Vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně mezi květnem a zářím v jednotlivých dekádách, konkrétně od roku 1982 do roku 2019, a jejich vliv na úmrtnost v Praze.

"Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní," uvedl vedoucí výzkumného týmu Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry AV. "Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 stupně Celsia, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 stupně Celsia a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 stupňů Celsia," dodal.

Dopad horkého počasí na úmrtí se pak výrazně projevil. Zatímco za prvních 28 let zaznamenal tým v průměru 50 úmrtí za rok spojených s horkem, v poslední zkoumané dekádě to bylo už 90 takových úmrtí ročně. "V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z jednoho procenta na téměř dvě procenta všech úmrtí ve sledovaném období," dodal Urban. Rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl pak zaznamenán v roce 2015, a to 250, což činilo více než pět procent všech úmrtí mezi květnem a zářím.

Urban upozornil na nutnost adaptace měst na teplejší období v důsledku změny klimatu. "Pro období extrémně vysokých teplot by měl být nastaven systém včasného varování pro obyvatelstvo, který koordinuje jednotlivé složky integrovaného záchranného systému podobně jako při výskytu povodní," uvedl vědec. "V zemích jižní a západní Evropy, kde byly podobné systémy spuštěny po horkém létě 2003, vidíme, že to opravdu funguje," popsal Urban.

Expert zdůraznil, že je také důležité více vysazovat zeleň a budovat vodní prvky ve městech. "Zase se můžeme inspirovat těmi městy, která už dnes zažívají běžně horka," poznamenal vědec. Některá podle něj využívají umělé i přírodní prvky stínící ulice nebo centra pro lidi, kteří v největším horku nemohou zajít domů. Urban doplnil, že kromě nedostatku zeleně bývá přitěžujícím faktorem ve městech i znečištěné ovzduší, které zhoršuje efekt horka na úmrtnost i zdraví obyvatel.

Na výzkumu spolupracovali vědci z Ústavu fyziky atmosféry AV s vědci z Fakulty životního prostředí ČZU.