Historie se opakuje. Merkelová chce pomoci oživit českou ekonomiku

Berlín počínaje 1. červencem převezme od Záhřebu předsednictví Rady EU a spolková kancléřka se už nechala slyšet, že povede jednání o sedmiletém rozpočtu, který bude zahrnovat i evropský balík peněz na opětovné nastartování ekonomik po koronakrizi. Informoval o tom web irozhlas.cz.

Německá vláda se rovněž usnesla na dalších opatřeních na podporu hospodářství v celkové výši 23,5 bilionu korun. Žádná jiná země na světě se neodhodlala k takhle markantní záchraně ekonomiky. Podle odhadů by se letošní německé HDP mělo propadnout až na 7 %. Merkelová usiluje o návrat ekonomiky do doby před koronavirovou krizí v časovém horizontu dvou let.

Češi díky tomu mohou slavit, neboť se jedná o zásadní krok. Za pravdu dávají této skutečnosti čísla, kdy čtyři pětiny HDP Česka tvoří export, z nějž 85 % míří do Evropské unie a třetina do Německa. V minulém roce se tam vyvezly produkty za 1,45 bilionu korun. Stav české ekonomiky chtě nechtě stojí a padá na té německé.

„Německo musí pomoci sousedním zemím oživit jejich ekonomiky,“ nechala se nedávno slyšet německá kancléřka. Rozhodně nešlo o pouhou proklamaci, protože i německá ekonomika je závislá na vývozu, tudíž je v jejím vlastním zájmu, aby se dařilo všem členským zemím. Berlín si je moc dobře vědom důsledků rizika státního bankrotu Itálie a Španělska, případně krachu eurozóny, proto také podporuje společné evropské zadlužení.

Za zmínku také stojí, že se EU dostala do krize zrovna po minulém německém předsednictví v roce 2007, kdy došlo k zablokování Evropské ústavní smlouvy. Vše tehdy zachránila institucionální reforma vyjednaná Angelou Merkelovou.

„Patřím k lidem, kteří raději dojdou k určitému kompromisu, než na veřejnosti lpět na nějakém postoji; je to praktičtější a politicky se to spíše dočká uvedení do praxe,“ popsala německá kancléřka svojí metodu, díky níž jí doma přezdívají také Merkiavelli.

Důvod, proč chce Merkelová zachránit českou ekonomiku, nespočívá v tom, že má v ní své přátele a že rozumí regionu Střední Evropy, jakož i jeho komunistické minulosti, nýbrž v pouhém pragmatismu. „Právě v této době potřebuje svět silný hlas Evropy v otázce ochrany lidské důstojnosti, demokracie a svobody," řekla k německému předsednictví.