Stát nemusí církvi vydat Květnou zahradu, rozhodl odvolací soud

Středeční rozsudek zlínské pobočky krajského soudu je pravomocný. Zúčastněné strany sice mohou v případu ještě podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to je však mimořádný opravný prostředek a nemá odkladný účinek.

Soudy se zabývaly žalobou olomouckého arcibiskupství, které tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Podle rozsudku však může Květná zahrada fungovat samostatně.

Církvi se podle mluvčího olomouckého arcibiskupství Jiřího Gračky rozhodnutí soudů nezamlouvá. "Dostatečně nebere v potaz naše argumenty. Zda budeme podávat dovolání, budeme schopni rozhodnout poté, co si prostudujeme písemné znění rozsudku," řekl dnes ČTK Gračka.

Podle ředitele Územní památkové správy NPÚ v Kroměříži Petra Šubíka zákon o církevních restitucích možnost vydání novostaveb v Květné zahradě nepřipouští. "Soudy jenom potvrdily to, co legislativa umožňuje a neumožňuje. Ztotožnily se s názorem našich právníků. V podstatě se jenom dodržuje zákon," řekl dnes ČTK Šubík.

Kroměřížský zámek a obě zmíněné zahrady byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO společně. Arcibiskupství tvrdilo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také uvedlo, že zahrady a zámek vždy měly stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.

Právní zástupce Národního památkového ústavu (NPÚ) Petr Wünsch už dříve řekl, že považuje Květnou zahradu za památku, která na seznamu UNESCO figuruje oprávněně. NPÚ podle něj odmítl Květnou zahradu v restitucích vydat kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek, což potvrdily soudy.

Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle NPÚ je nelze vyčlenit a podle zákona o restitucích je tedy nelze vydat. V zahradě mimo jiné v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.