Velikonoční neděle neboli Boží hod: Křesťané si dnes připomínají zmrtvýchvstání Krista

V českých lidových zvycích je Boží hod spojen s masitým obědem po dlouhém půstu, dívky pak měly malovat vajíčka na příští den a dospělí se navštěvovali a obcházeli pole. Důležitá byla i příprava velikonočních pokrmů jako například mazanců, které se v některých farnostech v tento den i světily.

Velikonoční nedělí končí takzvané triduum, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Letos ale lidé musí slavit Velikonoce co nejblíže místa svého bydliště, protože podle vládního nařízení nesmí opouštět okres, ve kterém mají trvalé bydliště.