Neplodnost trápila i naše předky. Léčili ji velmi drastickými metodami

Když žena nebyla schopná dát manželovi dědice, přičemž to prakticky vždy byla její vina, léčili ji různé. Řešením mohla být rozdrcená prasečí varlata nasypaná do vína. Pokud to nevyšlo, možná si manžel mohl dát víno s výtažkem šanty kočičí, které vypil na prázdný žaludek.

Historička se zaměřením na středověk Catherine Rider se v poslední době dostala k lékařským a náboženským textům z 12. až 15. století, které jí odhalily množství bizarních a také vědecky nepodložených metod, jak vyléčit neplodnost. Množství dokumentů bylo napsáno v latině, v jazyce elit. Jiné byly přeložené do angličtiny a francouzštiny a upraveny pro méně vzdělané.

Podle lékařského receptáře The Liber de Diversis Medicinis z 15. století by „muž, který si přeje, aby jeho žena počala, vezme šantu kočičí a uvaří ji ve víně, dokud se jeho objem nezmenší na třetinu původního, a pak to bude tři dny pít na prázdný žaludek“. Jiný text radí usušit a rozdrtit prasečí varlata a pít s vínem po tři dny. Není jisté, kdo to měl vypít.

Ve dřívější knize s názvem Trotula z 12. století její anonymní autor popisuje, jak lze poznat, jestli je protějšek plodný. Oba z páru by měli namočit do nočníku a nechat to 9 až 10 dní. Pokud se v nočníku objevili červi, znamenalo to, že byl člověk neplodný.

Tento text navíc vysvětluje, že neschopnost počít může být vinou ženy i muže, což je na svou dobu velmi pokročilé. V té době to s rovností nebylo zrovna ideální. Podobně jako s medicínou. Podle záznamů byla neplodnost podle středověkého práva důvodem k anulování manželství.

Podle serveru IFL Science se už ve středověku diskutovalo o tom, že neplodnost nemusí být jen problematikou žen. Ve vzdělaných kruzích se diskutovalo o tom, že by mohli být příčinou bezdětnosti i děti. „Není jisté, jestli více pomoc vyhledávali muži nebo ženy,“ uvedla Rider. Většina důkazů pochází od teoretických záznamů lékařů.