Jak vznikly Bosonohy, Kobylisy nebo Žabovřesky? Kuriózní pojmenování mají svůj důvod

Bosonohy

Dnešní samostatná část města Brna zvaná Bosonohy byla dříve samostatnou vsí. V písemných pramenech bychom o ní našli zmínku vztahující se k roku 1237. Název má svůj původ v posměšném pojmenování lidí, kteří chodili bosí – zřejmě byli místní lidé terčem posměchu kvůli své chudobě.

Boží Dar

Boží Dar je nejvýše položenou vsí v Čechách (nachází se v nadmořské výšce 1028 metrů). Ves vznikla počátkem 16. století na místě německé osady Wintergrün, a to v souvislosti s těžbou stříbra v této oblasti. Němečtí horníci původem ze Saska ves pojmenovali Gottesgab, tedy Boží Dar – z vděčnosti za nález bohatého ložiska stříbra.

Daskabát

Ves s názvem Daskabát bychom našli nedaleko od Olomouce. Vznikla na místě osady, která je v pramenech do roku 1583 uváděna jako Otěhřiby. Tento název byl pravděpodobně posměšným pojmenováním zdejších chudých obyvatel a dal by se vysvětlit jako „místo, kde odnímají hřiby“. Místní jméno Daskabát se původně vztahovalo k hustému lesu, který se táhl od Olomouce k Lipníku. V tomto lese platilo varování „dáš kabát“, tedy varování před loupežníky.

Dušníky

Název Dušníky nese celkem šest osad v Čechách (u Kralup nad Vltavou, Unhoště, Dobříše, Příbrami, Roudnice nad Labem, Mělníka). Vznikl ze slova „dušník“, které označovalo poddaného darovaného šlechtou církevní instituci se záduším, tedy s nějakým majetkem určeným k modlitbám za duše těchto šlechticů.

Hlubočepy

Dříve samostatná obec Hlubočepy je dnes součástí Prahy 5. Vznikla někdy před rokem 1222, kdy je poprvé zmiňována v písemných pramenech. Místní jméno Hlubočepy se řadí do skupiny tzv. charakterizačních jmen obyvatelských. „Hlubočerpi“, slovo, od kterého je pojmenování obce odvozeno, označovalo obyvatele, kteří čerpali vodu z velké hloubky.

Hluk

Ves se nachází nedaleko Uherského Hradiště a její název „Hluk“ bychom zaznamenali v písemných pramenech již z roku 1303. Jméno původně označovalo hlučnou řeku, v jejímž blízkosti vznikla později osada, která jméno přejala.

Holohlavy

Obec ve východních Čechách s poněkud kuriózním názvem dostala podle pověsti své pojmenování od potulných mnichů. Jeden z nich začal údajně posměšně hovořit o holohlavých obyvatelích obce, a tak jí již nikdo neřekl jinak, než Holohlavy.

Houska

Název zámku a osady v severních Čechách nemá nic společného s pečivem. Gotický hrad s názvem Houska je písemně doložen k roku 1316. Pojmenování hradu je dovozeno od staročeského slova „húska“, které označuje malou husu, husičku. A proč dostal hrad toto zvláštní jméno? Pravděpodobně podle pískovcového kopce, na kterém byl postaven. Svým tvarem totiž připomíná husí krk.

Hrdlořezy

Dnešní část Prahy 9 a 10 s názvem Hrdlořezy je poprvé zmiňována roku 1525. Je řazena ke skupině tzv. charakterizačních jmen obyvatelských, kdy „ves hrdlořezů“ byla spojována s rváči a násilníky.

Kobylisy

Kobylisy, část Prahy 9, se v písemných pramenech jako „Cobolicz“ objevily již roku 1297. Tento název byl zřejmě metaforickou přezdívkou pro místní obyvatele – označoval „ves šibeničníků“ – „těch, kteří se lísají ke kobám“ (tedy ke krkavcům).

Kosmonosy

Kosmonosy ve středních Čechách mají původ svého názvu v přezdívce, která se vztahovala k obyvatelům obce. Slovo „kosmy“ značí vlasy, slovo nosit všichni známe. V obci tak zřejmě žili velmi vlasatí lidé. Ovšem jméno mohlo být také ironickou přezdívkou pro plešaté obyvatele.

Kost

Hrad v Českém ráji s názvem Kost vznikl ve 14. století uprostřed tří údolí. Jméno dal stavbě její zakladatel Beneš z Vartemberka – Kost mělo být jméno symbolizující tvrdost a pevnost stavby.

Králíky

Město Králíky ve východních Čechách vzniklo na místě hornické osady ze 14. století. Tato osada dostala německé jméno Grulichs. Zkomolením se pak začalo vsi říkat česky Králíky, přičemž toto pojmenování nemělo odkazovat na zvířata, ale na fakt, že ve městě žili poddaní krále.

Příbor

Název městečka Příbor se v pramenech objevil poprvé v roce 1407. Nesouvisí však s žádným kuchyňským náčiním. Označoval původně hrad, který byl vybudován „při boru“ – tedy Příbor.

Veltrusy

V listině z 12. století bychom se dočetli o vsi s názvem Velprdy – takto se dříve Veltrusy jmenovaly. Zřejmě se jednalo o označení místních obyvatel, kteří možná velmi prděli, či v přeneseném slova smyslu velmi žvanili. Druhý význam je pravděpodobnější. Počátkem 13. století se totiž název vsi změnil na dnešní Veltrusy, což označovalo obyvatelstvo, které „velmi trousí“, tedy šíří drby.

Žabovřesky

Žabovřesky jsou dnes součástí Brna. Dřívější samostatná ves se nacházela v těsné blízkosti bažin, což se odrazilo v jejím pojmenování. Místo, kde vřískaly žáby, dostalo název Žabovřesky.