Dosud neznámý dopis Einsteina jde do dražby. Z obsahu běhá mráz po zádech

Einstein dopis napsal 12. srpna 1922, krátce po zavraždění svého přítele a bývalého německého ministra zahraničí Walthera Rathenaua. Fyzik se domníval, že i jeho život je v nebezpečí, a odjel z Berlína na sever Německa.

V dopise se Einstein zamýšlí nad rostoucím nacionalismem a antisemitismem v době, kdy nacisté ještě nebyli u moci. "Nikdo neví, kde jsem, jsem považován za pohřešovaného. Schyluje se tady k ekonomicky a politicky špatným časům, jsem rád, že mohu ode všeho odejít," stojí v dopise, který do aukce nabízí anonymní sběratel.

Aukce materiálu spojeného s nejvlivnějším vědcem 20. století v minulosti vynesly značnou sumu, uvádí list Haarec. Meron Eren z aukčního domu Kedem v rozhovoru s agenturou AP řekl, že dopis je dokladem toho, o čem Einstein přemýšlel v době, která předcházela nacistickému teroru. "Albertův vztah k Maje byl velmi blízký a mimořádný," řekl o sourozencích.

Dopis není opatřen zpáteční adresou, ale předpokládá se, že ho Einstein napsal za pobytu v Kielu, odkud se vydal do Asie. "Přes všechny ty antisemity mezi německými kolegy se mi vede dobře. Jsem tady stranou, chráněn od hluku a nepříjemných pocitů, vydělávám si nezávisle na státu, takže jsem opravdu svobodný. Stává se ze mne potulný kazatel, což je jednak příjemné, jednak nezbytné," stojí v dopise, v němž Einstein také píše, že v Itálii to není o moc lepší než v Německu.

Zeev Rosenkranz, který je zástupcem ředitele projektu spravujícího Einsteinův odkaz, řekl, že Einstein varoval před nacismem několikrát, avšak tento dopis ukazuje, v jakém duševním stavu se ocitl po Rathenauově smrti. Propadl panice a chtěl nejprve z Německa odejít. Nakonec ale názor změnil a vydal se do "domácího exilu".

Když se Hitler v roce 1933 stal kancléřem, Einstein odešel z Německa. Usadil se v USA, kde zůstal až do své smrti v roce 1955. O jeho odkaz se starají společně Hebrejská univerzita v Jeruzalémě a Kalifornský technologický institut.