Jamais vu. Pravý opak déjà vu si můžete lehce přivodit sami

Déjà vu můžeme přeložit jako „již viděno“ a označuje psychologický jev, při kterém má člověk bez zjevného důvodu silný pocit, že současnou situaci již prožil, slyšel či viděl.

Oproti tomu jamais vu lze považovat za protiklad předchozího, překládáme jej jako „nikdy neviděno“. Pozorovatel si je v tomto případě jist, že situace či například předmět je pro něj už známý, ale přesto se nemůže zbavit pocitu, že jej vidí poprvé.

Podle vědců si tento jev může každý způsobit sám. Neuropsycholog Chris Moulin přišel na to, že když nechal dobrovolníky napsat třicetkrát během minuty slovo door (dveře), celých 68% začalo mít pocit, že to není reálné slovo. Opakováním jednoho výrazu stále dokola získáváme pocit, že ztrácí svůj význam. I přesto, že racionálně víme, že existuje a co označuje.

Další příklad je i to, že se člověk baví se svým velmi dobrým přítelem a z ničeho nic si na několik okamžiků není schopný o něm nic vybavit. Ví, že ho zná celý život, ale informace jako kdyby tam nebyly. Po chvilce se vše vrací do normálu. Po premiéře filmu Matrix (1999) někteří lékaři o tomto jevu vtipkovali jako o „chybě v matrixu“.

Vysvětlit tento jev se pokoušelo již mnoho vědců a existuje pouze několik teorií, které se nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Jedna z nich pracuje s propojením hemisfér lidského mozku.

Někdy bývá jev jamais vu přirovnáván ke krátkodobé ztrátě paměti. Rozdíly jsou však zásadní. Ztráta paměti má vždy psychologické důvody (trauma, šok), zatímco jamais vu se děje bez zjevného důvodu. Děje se vždy také „tady a teď“, tedy ke vztahu k aktuálnímu dění. Při ztrátě paměti může člověk zapomínat jakékoliv aspekty svého současného či předchozího života.