Poznamenala karanténa víc páry, nebo nezadané? Studie přinesla odpověď

Průzkum Office of National Statistics (ONS) provedený na reprezentativním vzorku 6 430 Angličanů, Skotů a Velšanů skutečně potvrdil, že u lidí žijících v manželství nebo registrovaném partnerství byly zaznamenány výrazně větší sklony k úzkostným poruchám. Například ve srovnání s rokem 2019 se jednalo o nárůst z 19 % na 39 %. U svobodných jednotlivců činila tato hodnota 36 % a u ovdovělých 32 %. Informoval o tom britský deník Guardian.

Paradoxně přitom před vyhlášením karanténních opatření vykazovaly mnohem menší sklony k úzkostem právě lidé žijící v oficiálním svazku, ať už manželství nebo registrovaném partnerství, zejména pokud šlo o ženy. Jednalo se o 19 % ve srovnání s 23 % u zbývajících rodinných stavů. Daná studie rovněž potvrdila, že sezdaní jednotlivci jsou zpravidla více přetížení, neboť zároveň také vychovávají a vzdělávají nezletilé děti.

Podle statistik jedna ze čtyř sezdaných osob musela po dobu karantény vyučovat v domácím prostředí své děti, kdežto u svobodných jednotlivců se jednalo o jednu z deseti. I to je zřejmě možnou příčinou, proč paradoxně lidé, kteří nemuseli izolaci trávit v osamění, vykazovali větší sklony k depresím.

Dříve tomu bylo přesně naopak, neboť existovala kauzalita mezi pocitem osamělostí a rizikem rozvoje duševních poruch a úzkostí. U lidí, kteří se často nebo vždy cítili osamělí, bylo zaznamenáno znatelně větší riziko depresí než ti, kteří neměli takový pocit. Obrat o 180 stupňů v tomto trendu byl spatřen zejména u věkových skupin 75 let. Naopak u kategorie 16-24 let byly tyto sklony menší.