Dne 27. června 1950, tedy před 70 lety, byla popravena Milada Horáková. O samotném vykonstruovaném procesu bylo napsáno a řečeno mnoho. Osobnost Milady Horákové také neupadla v zapomnění - do dějin se zapsala například svým bojem za práva žen i proti nacismu.
Již během studia práv se Milada Horáková začala zabývat tzv. ženskou otázkou, tedy problematikou emancipace žen. Roku 1925 stála u zrodu právnické sekce Sdružení akademicky vzdělaných žen a stala se členkou Ženské národní rady. V čele zmíněné Ženské národní rady stála Františka Plamínková, jedna z nejvýznamnějších osobností ženského emancipačního hnutí u nás, která Horákové byla vzorem, a to nejen v boji za práva žen, ale také v boji proti nacismu. Františka Plamínková dokonce po obsazení pohraničí neváhala napsat dopis Adolfu Hitlerovi: „Jako poctivý demokrat považuji, pane kancléři, za svoji povinnost říci Vám s pevným přesvědčením, že proti vojenské převaze vždy nakonec „Pravda zvítězí“.“ Za svůj boj proti nacismu nakonec Plamínková zaplatila životem – dne 30. června 1942 byla gestapem popravena.
Milada Horáková prosazovala rovnoprávnost žen s muži, zároveň nechtěla ženám zabraňovat v plnohodnotném rodinném životě. Ženám zkrátka chtěla dopřát svobodnou volbu své seberealizace, zároveň upozorňovala na nutnost státní sociální podpory: „Nechť žena jde za zaměstnáním z vlastního rozhodnutí, z potřeby seberealizace a nikoli jen proto, aby muži pomáhala uživit rodinu. Chce-li se žena úloze mateřské věnovat zcela, pak je nezbytné ji sociálně a právně zabezpečit.“
Horáková také zdůrazňovala požadavek, aby ženy i muži dostávali za stejnou práci shodné finanční ohodnocení. Během svého působení v Ženské národní radě se aktivně zapojovala v odborech Žena v zákonech a veřejných řádech nebo Matka a dítě, kdy se snažila o prosazení práv svobodných matek a nemanželských dětí, stejně tak o prosazení nároku na výživné pro děti i jejich rozvedené matky. Stala se také předsedkyní Výboru pro volební právo žen a vypracovala pozměňovací návrh zákona o výživném. Jako jednatelka Ženské národní rady se po boku Františky Plamínkové účastnila celé řady přednášek a konferencí, kdy zdůrazňovala slova Tomáš Garrigua Masaryka, že se nejedná pouze o „otázku ženskou, ale lidskou“.
Stejně jako předsedkyně Ženské národní rady Františka Plamínková, tak i Milada Horáková se postavila do boje proti nacismu. Roku 1939 se i se svým manželem aktivně zapojila do domácího odboje. V tomto směru byla Horáková aktivní zejména v oblasti zpravodajské činnosti, kdy využívala i kontaktů získaných v Ženské národní radě. Bývalé členky také přiměla k zapojení do ilegálního odboje, a vznikly tak jakési regionální základny ženského odboje. Tato spolupráce s Ženskou národní radou nakonec vedla k zatčení manželů gestapem v létě roku 1940. Horáková tehdy putovala do věznice na pražském Pankráci, kde byla vyslýchána i za použití násilí. Následně byla přesunuta do Terezína, tam pomáhala na ošetřovně. Svým spoluvězenkyním dodávala odvahu, když říkala: „Já myslím, že máme-li na tomto světě co říci, že se domů vrátíme.“
V Terezíně strávila Horáková dva roky. V říjnu 1944 byla odsouzena k osmi letům vězení v Mnichově, ačkoliv původně byl navrhován trest smrti. Před tou tehdy unikla a později byla i se svým manželem osvobozena. K trestu smrti ji neodsoudili nacisté, ale nakonec komunisté. Popravena byla před 70 lety, dne 27. června 1950.
Související
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele
historie , Milada Horáková , politický proces , emancipace , feminismus
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
před 1 hodinou
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
před 2 hodinami
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
před 2 hodinami
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
před 2 hodinami
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
před 3 hodinami
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
před 4 hodinami
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
před 4 hodinami
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 5 hodinami
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 5 hodinami
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 5 hodinami
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 6 hodinami
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 6 hodinami
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 6 hodinami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 7 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 7 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 7 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 8 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 8 hodinami
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 9 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
Nejméně pět ruských regionů se rozhodlo zrušit vojenské přehlídky k oslavě Dne vítězství, kterým si Rusko připomíná sovětské vítězství nad nacistickým Německem dne 9. května. Tato opatření jsou reakcí na hrozbu útoků z Ukrajiny, s níž Rusko vede více než dva roky válečný konflikt, informoval server The Moscow Times.
Zdroj: Libor Novák