Magazín

Související články:

Dívku bolela hlava a cítila se jako opilá, diagnóza jí vyrazila dech. Museli jí odstranit část lebky

Proč jsou symbolem Halloweenu zrovna vydlabané dýně? Může za to jeden opilec

Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých. Ačkoliv jej dnes mnozí pokládají za svátek především americký, vyvinul se v Irsku z tradičních oslav. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii nebo Novém Zélandu.

Překvapivé riziko oslav Halloweenu: Kostýmy mohou být zdraví nebezpečné

Ačkoliv je Halloween, anglosaský svátek všech svatých, v naší zemi vcelku novým fenoménem a zdaleka se netěší takové popularitě, jako například ve Spojených státech amerických, i u nás se každoročně pořádá velké množství halloweenských večírků, při nichž se lidé převlékají do různých kostýmů. Server ABC news ale varuje, že některé oblíbené součásti kostýmů mohou představovat zdravotní riziko.

Halloween začíná. Proč u nás původně evropský svátek zmizel a slaví se v Americe?

31. října tradičně přichází Halloween, který vznikl z keltského svátku pojmenovaného podle boha Samhaina. Ten byl pánem mrtvých a poslední říjnový večer otvíral noc, kdy prý byl předěl mezi světem živých a mrtvých nejtenčí za celý rok.

Magie a tajemné rituály? Hřbitovy nejsou jen místa posledního odpočinku

Hřbitovy jsou dodnes tak trochu tajemnými místy. Lidé je navštěvují s úctou a někdy možná i se strachem. V minulosti byly hřbitovy místem posledního odpočinku, respektu, ale také lidové magie.

Recepty podle "teroristy"? Exšéf Sinn Féin vydal kuchařku

Severoirský politik Gerry Adams, který byl jednou z klíčových postav historie Severního Irska posledních dekád, vydal kuchařku. Někdejší šéf nacionalistické strany Sinn Féin v ní představuje recepty na pokrmy, které republikánští vyjednávači konzumovali během mírových rozhovorů, jež v roce 1998 vyústily v takzvanou Velkopáteční dohodu.

Jaký odstup by měl být mezi těhotenstvími? Vědci rozlouskli dilema

Mezi dvěma těhotenstvími by měl uplynout nejméně rok, vyplynulo z nejnovější studie zveřejněné v časopise Journal of the American Medical Association (JAMA). Ženy, které se rozhodnout mít děti mezi třicítkou a čtyřicítkou často řeší dilema, jak dlouho mezi jednotlivými těhotenstvími čekat. Lékaři obvykle radí počkat 18 až 24 měsíců, napsala agentura AFP. Nová studie říká, že pauza méně než rok mezi jednotlivými těhotenstvími zvyšuje rizika pro matku i dítě.

Obyčejné šarlatánství? Vědci zmapovali, co se s námi děje při úplňku

Patříte mezi ty, kterým se hůře usíná ve chvíli, kdy je Měsíc v úplňku? Této záhadě se vědci věnují poměrně dlouhou dobu a snaží se rozluštit, jaký má vliv na naši psychiku. Uspokojivou odpověď ale dodnes nikdo nepřinesl, a možná si na ni ještě počkáme. Nikdo zatím totiž neví, co přesně se při vlivu úplňku děje.

Varovné příznaky: Trápí vás tyto potíže? Pak byste měli jít okamžitě k lékaři

Každý z nás nejspíš ví, že když začne vykašlávat krev, je nejvyšší čas všeho nechat a běžet k doktorovi. Může to totiž být rakovina. Tu ale mohou signalizovat i příznaky, které si s ní mnohdy nespojujeme.

V čem se nejvíce lišíme od opic? Schopnost mluvit to překvapivě není

Předchůdci dnešního člověka se před miliony let začali od primátů značně odlišovat. Začali chodit vzpřímeně a ztratili většinu ochlupení těla. Osvojili si ale i další výhodu, spánkový model. A ten je, jak se ukázalo, klíčový pro evoluci našeho druhu.

Ženy snášejí nemoci lépe než muži? Podle lékařů jen do tohoto věku, pak je vše jinak

Mnoho žen už zažilo období, kdy mužský člen rodiny kvůli chřipce, nachlazení nebo ucpanému nosu se tvářil, jako by každou vteřinou měl umřít. Za tímhle "přeháněním" však bude něco pravdy, zjistili vědci. Podle nich totiž "mužská chřipka" skutečně existuje. A ano, muži při ní neskutečně trpí.

Lékaře vykolejil nový objev: Proč máme střevní potíže? Může za to povlečení, v němž spíme

Lékaři z britské De Montfort University zjistili podivuhodnou věc. V povlečení se podle nich vyskytuje bakterie způsobující infekční chorobu. Podle vědců tuto bakterii nezahubí ani praní ložního prádla ve speciálních dezinfekčních přípravcích.

Obkládáte prkénko na veřejných toaletách papírem? Máte větší šanci, že se nakazíte

Používání veřejné toalety může být pro leckoho noční můrou. V takovém případě si pak pravděpodobně záchodové prkénko obkládáte toaletním papírem. Podle odborníků se tak ale vystavujete mnohem většímu zdravotnímu riziku, než kdybyste si sedli přímo na mísu.

Jak zbohatnout v loterii? Matematik, který 14krát vyhrál, vymyslel tenhle systém

Šance, že vás trefí blesk, je naprosto minimální, přesto je 4x větší než ta, že vyhrajete v loterii. Podle rumunského ekonoma Stefana Mandela je ale i loterie jen hra s čísly, a jako taková má svá pravidla, která lze úspěšně obejít.

Čeho se lidé v minulosti báli ze všeho nejvíce? Nemoci, která řádí dodnes

I ve 21. století v době pokročilé medicíny a antibiotik nahání mor pořád hrůzu, ačkoli už není takovou ranou jako kdysi. V 15. století si v Evropě vyžádal 50 milionů životů. Odhaduje se, že při třech velkých pandemiích překročila celková bilance až 200 milionů mrtvých.

Historie, o které se nemluví: Jak dopadli v novém státě legionáři?

Na účasti dobrovolnický útvarů ve válce na straně Dohodových mocností byl postaven étos nového státu a argumentace na podporu vzniku samostatného Československa. Ale když se po skončení války i ruské anabázi začali vracet legionáři domů, objevily se otázky, jak legionáře odměnit a co s nimi v novém demokratickém státě. Jenomže na tom ani zdaleka nepanovala jednomyslná shoda a legionáři sami měli často vyhraněné politické názory a vlastní představy na podobě a fungování státu, který ne vždy odpovídaly názorům představitelů Československého státu

Byl Masaryk euroskeptik nebo „eurohujer“? Pohled Československa na spojování evropských národů

Dnešní 100leté výročí založení Československa je ve znamení vzrůstající nespokojenosti s Evropskou unií. Vzrůst tzv. populistických stran podle některých připomíná nárůst fašistických stran po celé Evropě v době První republiky. Představitelé těchto stran se ale odvolávají na to, že pouze usilují o národní svobodu a tudíž následují Masarykova, nikoliv Hitlerova příkladu. Koho by však spíše podporoval samotný Masaryk?

Nejenom obrana. K čemu ve skutečnosti na hradech sloužily věže?

Dnes je pro nás věž neodmyslitelnou součástí hradů a zámků. Jejich vysoké a štíhlé siluety se vypínají nad střechami paláců a vévodí nejenom samotnému hradu či zámku, ale i celé krajině. Jsou pomyslnou korunou a okrasou každé stavby těchto minulých časů, které už z dálky dnešním návštěvníkům dávají vědět, s kým mají tu čest a kam míří. Jejich podstata byla jak praktická, tak symbolická, byť si to dnes už zcela neuvědomujeme.

Mohlo Československo za Mnichov? Postavení Němců v První republice

První republika se celou svou existenci potýkala s problémem soužití s německou menšinou. Podle mnoha německých historiků nově vzniklý stát nedokázal dostát v tomto ohledu svým demokratickým závazkům a vůči německé menšině se choval přezíravě a imperialisticky. Byli Němci v Československu skutečně diskriminováni?

Kam se poděli Habsburkové po konci Rakouska-Uherska?

Na podzim roku 1918 se Rakousko-Uhersko pomalu rozpadá a postupně dochází k vyhlašování nástupnických států. Poslední císař Karel I. se nejdříve nároku na trůn vzdává a odjíždí do Švýcarska. Občané nových státu se radují: Monarchie je mrtvá, ať žije republika! A co teď s císařem a celou habsbursko-lotrinskou královskou dynastií v nových státech?