Počasí překvapilo Chorvaty. Léto na jaře skončilo, teploty se propadly o ohromujících 30 stupňů za jediný den

Severní Chorvatsko zaznamenalo velký teplotní pokles a sněžení, přičemž v pondělí tam dosahovaly teploty 28 stupňů Celsia.

Úterní teploty byly mnohem menší, ve městě Varaždin naměřily jen čtyři stupně Celsia, ve městě Krapina 2,4 stupně Celsia a obyvatelé obce Radoboj udávají, že teplota u nich klesla pod bod mrazu.

Chorvatský národní hydrometeorologický ústav vydal prohlášení, ve kterém uvedl, že se změnou počasí "skončilo léto na jaře."

Nezvykle teplé počasí zažívalo v posledních týdnech i Česko a další státy Evropy. Duben se tak možná zařadí do pokračující fronty nejteplejších měsíců v historii.

Už letošní březen byl desátým nejteplejším měsícem po sobě v historii měření. Teplota v průměru dosahovala 14,14 stupně Celsia. Informoval o tom program Evropské unie pro pozorování a monitorování Země Copernicus.

Průměrná teplota v březnu byla o jednu desetinu vyšší než v předchozím nejteplejším březnu z roku 2016, čímž se stal nejteplejším v historii záznamů. Zároveň byl březen o 1,68 stupně Celsia teplejší než odhadovaná průměrná teplota mezi lety 1850 až 1900.

Podle vědců však nejsou rekordní teploty v tomto období zcela překvapující a připisují je klimatickému jevu El Niňo, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu.

"Kombinace (El Niňa) s nepřirozenými mořskými vedry však způsobila, že tyto rekordy vyrážejí dech," řekla odbornice Jennifer Francisová z Woodwellova klimatického výzkumného centra.

Březen byl desátým měsícem v řadě, který byl nejteplejším v historii měření pro příslušný měsíc v roce. Copernicus. Globální teplota na povrchu moře dosáhla v průměru 21,07 stupně Celsia, což je nejvyšší zaznamenaná měsíční hodnota a o něco vyšší než v únoru.

Rok 2024 bude podle Světové meteorologické organizace (WMO) zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na nedávné tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.

WMO podle serveru France24 uvedla, že loňské průměrné teploty dva metry nad zemským povrchem byly vyšší o 1,45 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. Pařížská klimatická konference v roce 2015 stanovila, že globální teplota může stoupnout ve srovnání s tímto obdobím o nejvýše 1,5 stupně Celsia.

Uplynulý rok byl podle WMO součástí nejžhavějšího desetiletí v zaznamenaných dějinách a vlny extrémních teplot způsobily rekordní úbytek ledovců. Ve Švýcarsku, kde sídlí vedení WMO, ztratily ledovce za poslední desetiletí až deset procent objemu.

Rychle se tající ledovce způsobují také dramatické stoupání hladiny světových oceánů. Organizace upozornila, že za posledních deset let se hladiny oceánů zvýšily více než dvojnásobně oproti prvnímu desetiletí satelitního monitoringu. Častější a intenzivnější vlny veder v oceánských oblastech budou mít podle WMO výrazný negativní dopad i na mořské ekosystémy a korálové útesy.

Podle nedávné studie může rychlost tání grónského ledovce poskytnout určitý náhled na to, jaké počasí může letos v létě očekávat Evropa. Podle serveru The Guardian rozsah a intenzita nedávných jevů spojených s táním sladkovodních zdrojů naznačuje, že jih Evropy může letos zasáhnout neobvyklé teplo a sucho.