Lavina v Modrém dole byla výjimečná, trhala stromy i s kořeny. Hrozí další sesuvy

"Nemáme ani informace o tom, že by se někdo pohřešoval na hřebenových boudách nebo v Peci pod Sněžkou, v přilehlém okolí či někde jinde," řekl náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš. V souvislosti s pádem laviny nehledá nikoho ani policie, potvrdila ČTK její královéhradecká mluvčí Iva Kormošová. Podle některých svědků se v oblasti pádu laviny údajně pohybovali tři lidé.

V úterý odpoledne v laviništi pátralo 80 záchranářů, nasazeny byly čtyři vrtulníky, jeden s termovizí. S pátráním pomáhali i hasiči a členové polské horské služby. Dnes lavinu ještě zkoumalo pět záchranářů a dva psovodi se psy. "Naposledy bylo podobné nasazení při pátrání ve velkých lavinách v letech 2010 a 2008," řekl Klepš.

V Modrém dole i jinde v Krkonoších podle horské služby hrozí pády dalších lavin. V horách platí třetí lavinový stupeň z pětibodové škály, což znamená značné lavinové nebezpečí. "V současné době se oteplilo a teploty i na hřebenech Krkonoš v odpoledních hodinách dosahují plusových hodnot. Sněhové profily vykazují jen velmi slabou stabilitu. Nadále je možnost pádu deskových lavin. K uvolnění stačí mnohdy jen velmi malé zatížení," uvedl lavinový specialista Pavel Cingr.

Podle odhadů byla lavina v Modrém dole dlouhá zhruba přes kilometr, v místě odtržení byla široká asi 300 metrů. Odtrhla se masa sněhu vysoká jeden až tři metry. Postupně se lavina zužovala a v místě sjetí do potoka měla šířku 50 až 70 metrů. Lavina vyjela až do protisvahu, cestou strhla kousek lesa. Chatu Děvín v Modrém dole lavina minula asi o deset metrů.

"Lavina je výjimečná minimálně délkou, protože v minulosti tady spadly velké laviny, například v Malé Studniční jámě zhruba před deseti lety, kde byl odtrh podstatně větší, možná i šířka, ale co do délky se v Modrém dole jedná o jednu z nejdelších lavin, která kdy v Krkonoších spadla," řekl Klepš.

Cestou do údolí s sebou lavina vzala smrkový porost. "Z laviny místy čouhají kořeny a vyvrácené stromy o průměru asi 30 centimetrů," popsal situaci v laviništi fotoreportér ČTK. Na první pohled lavina podle něj nijak mohutně nevypadá. "Člověk neznalý terénu ale nemá představu, jak je masa sněhu silná a co všechno zasypala," řekl.

Lavina sjela do Modrého dolu z úbočí Studniční hory z místa zvaného Mapa republiky a zastavila se u boudy Děvín. V lokalitě Mapy republiky sníh každoročně vydrží nejdéle, nakonec tající sněhové pole získá podobu bývalého Československa. Když je zima bohatá na sníh, mocnost navátých sněhových vrstev tam dosahuje až 17 metrů.