Tereziánské léto bude pokračovat, i dnes padaly teplotní rekordy

České Budějovice/Praha - Na 34 meteorologických stanicích, které v Česku měří teplotu minimálně 30 let, padl teplotní rekord pro dnešní den. Nejvyšší teplotu meteorologové zaznamenali v Hliništi na Prachaticku, kde bylo 24,2 stupně Celsia. Takzvané tereziánské léto bude doznívat ještě příští týden.

Dnešní nejvyšší teplotu mělo Hliniště v jižních Čechách, 24,2 stupně. Ale nebyl to rekord, rekord byl o tři desetiny vyšší v roce 1988.

Ve Volarech na Prachaticku bylo 23,8 stupně. Rekordy byly překonány také například v Byňově u Nových Hradů na Českobudějovicku, kde dnes meteorologové naměřili 22,9 stupně; rekord byl z roku 2000, teplota 20,6 stupně. Ze stejného roku pochází rekord, který dnes padl v Černé v Pošumaví na Českokrumlovsku; tehdy tam bylo 21,1 stupně, dnes 21,5 stupně. V Lenoře na Českokrumlovsku dosáhla dnes teplota 23,1 stupně, o jednu desetinu stupně více než při dosavadní rekordní teplotě z roku 1988.

"To pěkné babí léto bude ještě pokračovat, i když místy se nízká oblačnost nerozpustí. Ale hlavně na Šumavě a v Novohradských horách bude až do pátku hezky," řekl Jaroslav Hintermüller z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Na deseti měřících stanicích z celkem 26 na území Středočeského kraje byl dnes překonán teplotní rekord. Nejtepleji bylo v Neumětelech na Berounsku, kde meteorologové naměřili 23,6 stupně Celsia. Překonán tak byl rekord z roku 2000, který činil 23,3 stupně. Rekord z roku 1939 padl dnes v Průhonicích u Prahy, kde meteorologové naměřili 22,1 stupně Celsia. Téměř 80 let starý rekord byl překonán o 1,1 stupně. 

Na 11 místech Vysočiny dnes padly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo v Havlíčkově Brodě, 23,1 stupně. Padl tak rekord z roku 1967, kdy teplota dosáhla 21,8 stupně. Druhou nejvyšší hodnotu v kraji dnes naměřili v Hubenově na Jihlavsku, 22,8 stupně, což překonalo rekord 18,5 stupně z roku 1990.

Předpověď na pondělí (00-24):Jasno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností, která se ojediněle udrží po celý den. Nejnižší noční teploty 9 až 5 °C, ve Slezsku kolem 10 °C. Nejvyšší denní teploty 19 až 23 °C, při mlze nebo nízké oblačnosti kolem 13 °C, v 1000 m na horách kolem 16 °C, na Šumavě kolem 19 °C. Slabý proměnlivý vítr do 4 m/s, ve Slezsku vítr mírný jihozápadní 2 až 6 m/s, uvedl chmi.cz.

Předpověď na úterý (00-24):Jasno až polojasno, ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností, která se ojediněle udrží po celý den. Nejnižší noční teploty 10 až 6 °C. Nejvyšší denní teploty 19 až 23 °C, při celodenní nízké oblačnosti kolem 14 °C. Slabý jižní až jihovýchodní vítr 1 až 4 m/s.

Předpověď na středu (00-24):Na většině území mlhy nebo nízká oblačnost s ojedinělým mrholením. Na horách a během dne místy i jinde jasno. Nejnižší noční teploty 10 až 6 °C. Nejvyšší denní teploty 11 až 15 °C, při déletrvajícím slunečním svitu kolem 20 °C. Slabý jižní vítr do 4 m/s, ve východní polovině území vítr mírný jižní až jihovýchodní 2 až 6 m/s.

Předpověď na čtvrtek (00-24):Zataženo až oblačno, během dne přechodně polojasno. Ráno místy mlhy. Nejnižší noční teploty 10 až 6 °C. Nejvyšší denní teploty 13 až 17 °C, při polojasnu až 19 °C. Slabý jižní až jihovýchodní vítr 1 až 4 m/s.

Předpověď na pátek (00-24):Většinou oblačno, v Čechách od západu místy, jinde jen ojediněle, déšť nebo přeháňky. Nejnižší noční teploty 10 až 6 °C. Nejvyšší denní teploty 14 až 18 °C. Mírný jihozápadní až západní vítr 3 až 7 m/s.

Související

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

Více souvisejících

Počasí ,  Teplotní rekordy ,  Jihočeský kraj ,  Podzim ,  Středočeský kraj ,  Kraj Vysočina

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy