Smutná prognóza pro ČR: Povodně budou častější, další přijde už za měsíc!

Podle agentury mají povodně, bouřky a další hydrometeorologické jevy na svědomí asi dvě třetiny škod způsobených v Evropě při přírodních katastrofách. Od roku 1980 přitom rozsah povodňových škod roste, uvedla EEA. Tento nárůst souvisí se změnami užívání půdy, s přibýváním počtu obyvatel, s lidskou činností v záplavových oblastech i s lepšími informacemi o těchto škodách.

Ke stanovení přesné role, jakou hraje změna klimatu v souvislosti s přibývajícími záplavami, by bylo zapotřebí více dlouhodobých informací pro jednotlivé řeky. Na každý pád je ale pravděpodobné, že rostoucí teploty v Evropě zintenzivní hydrologický cyklus a v mnoha oblastech povedou k častějším a intenzivnějším povodním, zdůraznila EEA s tím, že Evropa se musí probíhající změně klimatu přizpůsobit.

Meteorolog Petr Dvořák dnes také přišel se zprávou, že povodně budou častější, píše iDnes.cz. Velká voda, která sužuje Česko dnes, je podle odborníků výjimečná tím, že přišla už na jaře. Takto mohutné záplavy mimo letní období tu nebyly hodně dlouho.

Prvními "moderními" záplavami byla katastrofa na Moravě a Ohři z roku 1997, kdy byla zcela zničena například ves Troubky. Od té doby zahynulo kvůli velké vodě v Česku přes sto lidí.

Na vině velké frekvence záplav z posledních dvou dekád může být podle expertů změna klimatu. Ta se projevuje extrémními výkyvy počasí a dramatickými meteorologickými jevy, jako jsou třeba tornáda na západní polokouli. "V příštích deseti letech budou povodně v Česku pravděpodobně ještě častější než dosud. Další velkou záplavu můžeme čekat třeba už za měsíc," tvrdí Petr Dvořák z ČHMÚ.

Experti se neshodnou, zda za nepříznivé klimatické jevy může člověk, například tím, že vypouští do vzduchu více škodlivin. "Podobná četnost povodní jako teď byla například i v 19. století," zpochybňuje tezi o lidském zavinění hydrometeorolog Elleder.

Mnozí experti zpochybňují i stavbu nových vodních děl. "Výstavba přehrad má celou řadu negativních ekologických důsledků včetně likvidace říčních údolí a niv, které přitom často představují účinnější prvek (v ochraně proti povodním) než přehradní nádrž samotná," napsala před sedmi lety dvacítka odborníků v reakci na tehdejší plány ministerstva zemědělství budovat vodní stavby na více než 180 místech v zemi.

Ministerstvo zemědělství však přesto nyní počítá se stavbou 65 různě velkých přehrad. "Představa, že se při povodních voda rozlije do údolí, je iluzí. Nivy i břehy kolem toků jsou pro neškodné rozlivy příliš hustě osídleny," říká mluvčí ministerstva Jan Žáček.