Facebook toho má dost: Jaká je pravda o šmírování internetu?

Omezené povolení je podle Reuters slabé vítězství pro společnosti, které se vyrovnávají s dopady nedávného odhalení, že se podílely na utajovaných programech, kterými americké tajné služby monitorovaly aktivity lidí na internetu či v síti mobilních telefonů. Společnosti dál naléhají na vládu, aby směly zveřejnit více informací o tomto monitorování.

Facebook sdělil, že ve druhé polovině roku 2012 od amerických bezpečnostních úřadů obdržel kolem 9500 požadavků. Podle společnosti se týkaly kolem 18.500 uživatelů sítě, kterých má Facebook po světě více než 1,1 miliardy.

Většina požadavků se podle právníka společnosti Teda Ullyota týkala běžného policejního vyšetřování, například hledání pohřešovaných dětí či pátrání po uprchlých zločincích, ale i teroristických hrozeb. Facebook upřesnil, že vyhověl 79 procentům požadavků.

"Často jsme (vládní) požadavky odmítali, nebo chtěli, aby vláda rozsah požadavků omezila. Nebo jsme prostě dali vládě mnohem méně údajů, než požadovala. A dělali jsme jen to, co odpovídalo zákonu," zdůraznil Ullyot.

Microsoft sdělil, že obdržel "různé požadavky", které se ve druhé polovině roku 2012 týkaly kolem 31.000 uživatelů. Společnost přitom začátkem letošního roku v takzvané "zprávě transparentnosti" tvrdila, že za celý rok 2012 obdržela 24.565 požadavků týkající se obecné zločinnosti. Nyní připustila, že mnohem více bylo požadavků, které se týkaly národní bezpečnosti a které vznášely zpravodajské služby.

Společnost Google v pátek sdělila, že také vyjednává s vládou USA o právu zveřejnit počty požadavků, které od amerických bezpečnostních složek v minulosti obdržela.

Ředitel Národní bezpečnostní agentury (NSA) Keith Alexander na půdě amerického Senátu včera prohlásil, že tajný program PRISM pomohl zabránit desítkám teroristických útoků, píše Aktualne.cz.

"Rozsáhlé monitorování nám pomohlo vytvořit si náskok a včas zjistit, co se děje," vysvětloval, aniž by osvětlil, jak konkrétně zpravodajci data uživatelů devíti největších internetových společností využívají. Slíbil však, že NSA, pod jejíž kompetenci PRISM primárně spadá, během příštího týdne zveřejní přesné číslo zmařených teroristických aktivit.

Projekt brání i ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robert Mueller. Podle něj vše probíhalo v souladu se zákony. "Vláda Spojených států podnikne všechny potřebné kroky, aby zadržela osobu zodpovědnou za odhalení sledovacího programu," citovala ho agentura Reuters.

Ve snaze zklidnit situaci přišla administrativa prezidenta Baracka Obamy s konkrétním příkladem, kdy PRISM zhatil teroristický útok. Mělo jít o atentáty v newyorském metru, jež v roce 2009 připravoval islamista Nadžibulláh Zazí.

Edward Snowden, bývalý technik CIA, který aféru započal, ale přitvrdil. V rozhovoru pro deník South China Morning Post prohlásil, že NSA nejen sledovala, ale také útočila. Mělo jít mimo jiné o kybernetické útoky na čínské datové toky a počítače. Celkem prý Snowden ví o 61 tisících cílů, jež Američany zajímají.