Neurologové zděšeni: Lidský mozek se mění v digitální. Co nám hrozí?

"Jako by oči klouzaly po slovech, ale vy nevnímáte, co vidí," přiznala se. "Když si to uvědomím, musím se vrátit a číst znovu a znovu."

Odborníky na kognitivní neurologii její zkušenost fascinuje a zároveň vyvolává sílící obavy. Lidé, varují vědci, si zřejmě vyvíjejí nové digitální mozky s novými obvody pro selektivní probírku proudu online informací. Tento alternativní způsob čtení ale soupeří s tradičními obvody pro důkladné čtení, které se vyvíjely několik tisíciletí.

"Obávám se, že povrchní způsob čtení, který používáme online, nás ovlivňuje, když máme číst text, který vyžaduje hlubší zpracování," řekla neuroložka Maryanne Wolfová, autorka knihy Proust a oliheň: Příběh a věda ve čtoucím mozku.

Podle průzkumů trávíme online čím dál tím víc času. V roce 2013 dospělý Američan trávil průměrně denně online pět hodin, zatímco v roce 2010 to byly tři hodiny.

Vědci se snaží jasněji pochopit rozdíl mezi čtením na monitoru a z tištěných stránek - například schopnost porozumění se zdá být lepší u papíru. A pokoušejí se dobrat zjištění, co by tyto rozdíly mohly znamenat nejen pro to, jak si užijeme nejnovější román Pata Conroye, ale jak například pochopíme složité materiály v práci nebo ve škole.

Panují obavy, že náklonnost malých dětí k digitálním přístrojům jejich rodičů a jejich často mistrovské ovládání mohou zbrzdit rozvoj schopností důkladného čtení.

Mozek nebyl vytvořen pro čtení. Neexistují geny na čtení, jako jsou pro jazyk nebo vidění. Ale po vzniku egyptských hieroglyfů, fénické abecedy, čínských svitků a nakonec i po příchodu Gutenbergova knihtisku se mozek čtení přizpůsobil.

Před internetem mozek četl převážně lineárním způsobem - jedna stránka navazovala na další stránku, a tak dál. Jistě, v textu mohly být zamíchané obrázky, ale jinak nic moc čtení nerozptylovalo. Čtení v tištěné podobě nám dokonce podle vědců dávalo pozoruhodnou schopnost pamatovat si, kde se klíčová informace nachází. Věděli jsme, že hlavní postava zemřela na stránce se dvěma dlouhými odstavci po té straně se spoustou dialogu.

Internet je ale jiný. Je na něm tolik informací, prolinkovaných textů, videí a interaktivity, že si náš mozek vytváří zkratky, aby se s tím vším dokázal vypořádat. Těká, hledá klíčová slova, rychle roluje nahoru a dolů. Tohle už není lineární čtení, a jak dokumentují vědci, tento druh čtení začíná pronikat i do dalších médií.

Věděli jste, že...

Lidská mozková buňka může pojmout 5× více informací, než je v kompletní encyklopedii. Vyjádřeno v číslech je kapacita mozku podle vědců až 1000 terabajtů (1 TB = 1000 GB). Průměrný dospělý člověk má v mozku informací tolik, jako obsahuje 20 000 slovníků.

Informace se v různých typech neuronů šíří různou rychlostí. Od 2 km/h až po 430 km/h.

Mozek sám necítí bolest. Nejsou v něm totiž receptory bolesti.

Mozek potřebuje nejen trénink, ale i správnou výživu. Pro jeho dokonalý chod jsou nezbytné sacharidy, a také omega 3 mastné kyseliny, nejvíce DHA. Proto je pro nás důležité nevyhýbat se ani tučnějším rybám.

Osmdesát procent mozku je jen voda. Tedy ne kus masa, jak jej znáte z televize. Kdybyste z něj vyždímali všechnu krev a vodu, zůstala by jen trocha masa s bídou na polívku.

Čím vyšší IQ, tím více sníte. Zároveň to však neznamená, že když nemáte sny, jste retardovaní. Zejména proto, že si své sny pamatujeme v průměru 2–3 sekundy po probuzení. Pokud si je nepamatujete ani ty dvě sekundy, pak ano, jste retard, uvedl server jenpromuze.cz.

Také mozek může utrpět úraz, který není to samé co poranění hlavy. Mluví-li se o poranění mozku, jde o poškození nebo útlak mozkové tkáně. Nejčastěji k němu dochází při úderu do hlavy. Ročně jej u nás utrpí zrhuba 36 000 lidí. Nejohroženější skupinou jsou muži mezi 15. a 29. rokem.