Obrovský nárůst cen energií dopadá i na vědce. CERN se uchýlil k "zimnímu spánku"

Podle Joachima Mnicha, šéfa výzkumu CERN, se tyto změny dají akceptovat, pokud časem ceny energií zase klesnou. "Pokud ale ceny energií zůstanou dlouhodobě vysoké, mohlo by to vést k tomu, že omezíme fyzikální program, nebo ho rozložíme do delšího časového období," míní Mnich.

Celkem by se letos a příští rok období provozu urychlovače mělo zkrátit o 20 procent, a to i na základě žádosti o úspory ze strany francouzského dodavatele elektřiny EDF. Pro elektrickou síť by to měla být velká úleva, uvedla DPA a poznamenala, že urychlovač v běžném roce spotřebuje tolik elektřiny jako domácnosti ve zhruba 300.000 městě.

Ve velkém hadronovém urychlovači se za provozu uskuteční kolem dvou miliard srážek protonů za sekundu. Jejich měřením získávají vědci informace o stavebních prvcích vesmíru. Dvacetiprocentní snížení počtu protonových srážek v letošním a příštím roce dokážou podle Mnicha experti strávit, i když už ztrátu později zcela dohnat nepůjde.

Snížením spotřeby energie chce podle Mnicha CERN přispět k tomu, aby nehrozilo, že se přes zimu budou muset domácnosti nebo firmy potýkat s výpadky dodávek energie. Taková situace by byla velkým problémem i pro urychlovač. Kritické systémy mají sice záložní zdroje, které umožní jejich fungování po několik dalších hodin, ale nikdo podle vědce nedokáže garantovat, že se by nepoškodila špičková technologie na urychlovači.