Hrozba, nebo nadřazenost? Sovětský svaz před 60 lety trumfl Spojené státy

Lidstvo snilo o pokoření hranic vesmíru dlouhá tisíciletí. Pro všechny civilizace na světě představoval prostor tam nahoře něco nedosažitelného. Technologický pokrok a touha dostat se stále výš nakonec vedla k úspěchu. První vesmírná družice Země v roce 1957 započala kosmickou éru lidstva. Bezprostřední reakce na tento převratný okamžik se nesly v duchu tehdejší studené války. Západní tisk vnímal sovětský Sputnik jako hrozbu, zatímco socialistické země ho vyzdvihovaly jako potvrzení své nadřazenosti vůči nepřátelům.

Sputnik 1 byl na oběžnou dráhu Země vynesen před 60 lety, 4. října 1957. Závody o vesmír tak s konečnou platností vyhrál SSSR. Tehdejší novinové články přinášejí zajímavé svědectví, jak důležitou roli hrála politika a bipolární soupeření v oblasti vědy a techniky.

Západní zklamání      

Hned den poté, 5. října, se objevily první reakce v anglickojazyčných novinách. „Závody o vyslání prvního pozemského satelitu do vesmíru vyhrálo Rusko,“ napsal pro americký deník Madera Tribune novinář Daniel Gilmore. „Američtí vědci doufali, že budou první… Vyslání satelitu se stalo obrovským úspěchem pro vědu. Ještě větší úspěch ale představuje pro sovětskou propagandu, která do celého světa hrdě vykřikuje, že Rusové jako první prolomili hranice vesmíru.“

Další americký deník, The Daily Banner, o události informoval podobným způsobem: „Miliony lidí na celém světě uslyšely dnešní opakované vysílání ‚píp-píp-píp‘ a uvědomily si, že člověk uskutečnil první váhavé kroky vpřed do nové éry… [Vyslání satelitu] podpořilo tvrzení Rusů, že se jim podařilo sestrojit mezikontinentální balistickou střelu.“

Australské noviny The Canberra Times uveřejnily v pondělí 7. října článek o „sovětském vítězství nad světem“ a o „vítězství sovětského Ruska nad USA“. Pro Bílý dům byl úspěch Sputnika 1 velkou ránou: „Rusko zvýšilo vysláním satelitu své vojenské schopnosti a jeho budoucí vychloubání by nemělo být bráno na lehkou váhu… Podle senátora Jacksona se ruský triumf stal ‚hrozným šokem pro průmyslové, technické a vědecké postavení Ameriky ve světě‘. Ministerstvo obrany by podle něj mělo zrušit rozpočtové škrty na vývoj raket a výrobu bombardérů B-52.“   

Úspěch jen díky socialistickému zřízení

Tehdejší sovětská periodika zveřejnila jednotný text publikovaný zpravodajskou agenturou TASS: „Výsledkem usilovné práce vědecko-výzkumných institutů a konstrukčních kanceláří se stalo sestrojení první umělé družice na světě. 4. října 1957 došlo v SSSR k úspěšnému vyslání první družice do vesmíru.“ Zpráva dále popisuje jeho charakteristiky, např. průměr 58 cm, váhu 83,6 kg a informaci, že nakonec shoří v atmosféře několik desítek km nad zemským povrchem. „Našim současníkům je souzeno být svědky toho, jak osvobozená a budovatelská práce příslušníků nové socialistické společnosti uskutečňuje i ty nejsmělejší sny lidstva,“ stálo v posledním odstavci.

Večernaja Moskva se kromě zveřejnění zprávy TASSu věnovala i francouzskému tisku. V článku z 5. října s názvem „Ohromný úspěch vědy a techniky“ stálo: „Všechny ranní pařížské noviny informují na prvních stránkách o úspěšném vyslání první umělé družice Země Sovětským svazem. Zprávu doplňují o jeho technické charakteristiky.“ 

Vydání novin Selskoje chozjajstvo z 6. října uveřejnilo navíc i reakce několika sovětských akademiků. „My, sovětští vzdělanci, jsme hrdí, že právě naše země, země zvítězivšího socialismu, jako první vyslala do vesmíru umělou družici Země,“ uvedl V. Ryžkov, člen Akademie věd SSSR. V. Klječkovskij ze Všesvazové zemědělské akademie věd dodal: „Všichni jsme pevně přesvědčeni, že veškeré vědecké objevy v sovětských rukách, které již byly a které budou uskutečněny, slouží a budou sloužit míru a rozvoji všech národů.“ I. Ťurin, taktéž z Akademie věd SSSR, se domníval, že „nevídaný úspěch sovětské vědy a techniky“ umožnilo jen „socialistické zřízení“ jeho vlasti.

Rudé právo vychází ze sovětských protějšků 

O Sputniku 1 se samozřejmě psalo i v Československu. Rudé právo z 6. října vydalo článek s titulkem „Celý pokrokový svět se raduje nad ohromným úspěchem socialistické vědy“. Ve stejných novinách se, podobně jako v těch sovětských, objevil také text publikovaný zpravodajskou agenturou TASS.

Rudé právo navíc přineslo i výpověď technického pracovníka ionosférické stanice v Panské Vsi u Dubné, Miroslava Jiskry, který sledoval průlet Sputniku 1 nad československým územím: „Okamžik soudruhu, jen co si trochu oddechnu… O vypuštění sovětské umělé družice jsem se poprvé dozvěděl dnes ve 3 hodiny ráno. Soudruh dr. Mrázek z našeho střediska v Průhonicích mě doslova vytáhl z postele, aby mě s touto velkou zvěstí seznámil. Přiznám se ti, že jsem zpočátku tak trochu bručel, ale pak jsem jásal jako malý chlapec. Jak se neradovat z tak slavného vítězství sovětské vědy! 

Je zcela jasné, že západní země a SSSR společně s dalšími socialistickými zeměmi neinformovaly o Sputniku 1 stejným způsobem. Anglickojazyčná periodika navozují atmosféru strachu a ohrožení. SSSR vyslal družici do vesmíru, takže velmi pravděpodobně vyvinul i mezikontinentální balistickou střelu, jež by mohla ohrozit bezpečnost členů NATO. Někteří politici v USA proto navrhovali opětovně zvýšit výdaje na zbrojení. Překvapivé je i směšování pojmů Rusko, Rusové, Sověti a SSSR. Jako by tato čtyři slova byla synonyma bez ohledu na to, že Rusové tvořili jen část tehdejších obyvatel SSSR. Sovětský tisk na druhé straně považuje Sputnik 1 jednohlasně za naplnění „nejsmělejších snů lidstva“, který vznikl jen díky „socialistickému zřízení“ a bude sloužit pouze mírovým účelům. Československý tisk pak následuje své tehdejší sovětské vzory a „raduje se z ohromného úspěchu socialistické vědy“.

Související

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.
Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Sovětský svaz vesmir

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 1 hodinou

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 2 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 3 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích

Blíží se duben a s ním i velikonoční svátky. Meteorologové v pravidelném měsíčním výhledu nastínili, jaké počasí přinesou následující dny a týdny. Teploty podle nich porostou, během příštího měsíce překročí hranici 15 stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy