Přežila, jásá NASA. Parkerova sonda zvládla první blízký průlet kolem Slunce

Agentura o zdárném průletu informovala se zpožděním, protože bylo nutné počkat, až se solární sonda dostane z rušivého dosahu Slunce a Zemi potvrdí, že manévr ve zdraví "přežila". To se stalo ve středu ve 22:46 SEČ, sdělil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

#ParkerSolarProbe is alive and well — we made it through our first close approach to the Sun! ?☀️?The spacecraft reported good status this afternoon in its first contact with Earth since its perihelion on Monday night. Get the details: https://t.co/mk08l10FOt pic.twitter.com/myHakz1TV1

Řízení mise v Laboratoři aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse oznámilo, že přijatý signál naznačuje stav sondy "A", tedy nejlepší možný. To znamená, že sonda a všechny její přístroje pracují a shromažďují údaje. Případné menší problémy by sonda podle NASA řešila autonomně.

Parkerova solární sonda tak v úterý úspěšně vylepšila svůj rekord přístroje vyrobeného lidmi, který se dostal nejblíže ke Slunci. Při největším přiblížení k hvězdě (periheliu) podle NASA zároveň dosáhla i rychlostního rekordu 343.112 kilometrů za hodinu. Předchozí rekordy, jak v periheliu, tak v rychlosti zaznamenal v dubnu 1976 německo-americký aparát Helios 2.

Sonda během své mise, rozplánované do roku 2025, provede 24 nejbližších průletů kolem Slunce. Nejvíce se k němu má přiblížit v roce 2024, a to na 6,164 milionu kilometrů. Každý rekord v periheliu bude přitom znamenat i překonání rychlostního rekordu.

Parker Solar Probe se vydala na svou vědeckou výpravu z floridského Mysu Canaveral 12. srpna. Cílem projektu s rozpočtem kolem 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun) je získat nové poznatky o Slunci, které například umožní lépe předpovídat solární bouře, jež mohou ohrozit pozemské rozvodné sítě nebo satelitní navigaci.

Sonda je první zařízení vyslané lidmi do vesmíru, které pronikne do sluneční koróny, což je oblast atmosféry naší hvězdy. Vědci chtějí, aby jim zaslané údaje pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500 stupňů na povrchu hvězdy.