Čeští vědci testují novinku, která může důchodcům změnit život

"Robot se ovládá hlasem. Nepřekonáváme tak to, že se lidé bojí na něco klikat. I když vypadá vratce, nemůžete ho porazit," řekla ČTK a Českému rozhlasu jedna z autorek projektu Lucie Vidovićová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Pepper je vysoký 120 centimetrů. Váží 29 kilogramů. Podle Vidovićové jsou to rozměry, při kterých se člověk necítí ohrožený. Z větší postavy by už mohl mít nepříjemný pocit či strach. Lidé Pepu, který je bílý a má oblé tvary a v kulaté tváři velké oči, vnímají spíš jako hračku. "Jako něco, co je na zábavu, na překonání obavy. Ani lidskou péči nenahrazuje," podotkla expertka na problematiku stárnutí.

Podle ní se zkoumání robotů zatím vždy zaměřovalo na péči, ne na pocity a chování seniorů. Projekt sleduje vztah člověka ve vyšším věku k humanoidnímu robotovi. Za přidanou hodnotu autoři označují "genderový aspekt" bádání. Zjišťují, jak se k Pepperovi chovají ženy a jak muži. Obě pohlaví totiž mají k technologiím jiný přístup a využívají je jinak. Vidovićová popsala, že se s Pepou starší dámy seznámily velmi rychle. Nebály se s ním ani komunikovat, ani se ho dotýkat.

Pepper má uvnitř hlavy kameru. Díky ní je schopen snímat pohyby a tváře, dokáže rozpoznávat i základní emoce. Zatím ho ovládají technici. Robot je připojený na internet, mohl by tedy oznamovat třeba aktuální zprávy, předpověď počasí či kuchařské recepty. Právě o jídle, ale i dalších věcech teď experti učí Pepu rozmlouvat. Témata rozhovorů se postupně nastavují. Pepper by měl sloužit nejen ke konverzaci se seniory a seniorkami či k jejich učení v různých kurzech. Měl by je i rozhýbat při tanci či cvičení.

Peppera vyrábí společnost SoftBank Robotics. Podle ní se hodí do byznysu i do škol a přes 2000 firem po světě ho využívá jako recepčního, k poskytování informací či jako průvodce návštěvníků.

S robotem Pepou se nedávno seznámila i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podala si s ním ruku a promluvila. "Teprve se sice vyvíjí a je zatím na úrovni tříměsíčního dítěte, ale navíc už tančí, odpovídá na otázky a rozdává radost. Stárnutí ale není vždy o radosti. Důchodci jsou často sami a potřebují pomoc," uvedla pak ministryně.

Využití robotů jako společníků osamělých starých lidí testují vědci v mnoha zemích. Na vývoji humanoida s umělou inteligencí a dětskou tváří začal před lety pracovat tým na univerzitě v Amsterodamu. Využil robota jedné americké společnosti a pojmenoval ho Alice. O testování se třemi seniorkami vznikl dokumentární film. S šedesáticentimetrovým "děvčátkem" se mohli před třemi lety seznámit i zájemci v Praze. Dovezla ho sem jedna z jeho matek, psycholožka Elly Konijnová.

Testování humanoidů pro seniory v minulosti provázela i kritika. Podle odpůrců je nemorální, aby člověk trávil stáří s robotem. Řada expertů ale poukazuje na to, že samota je velmi bolestná a podstatnější je její zmírnění než to, že se o úlevu postará umělá bytost.

Humanoidní roboti už dnes pracují ve zdravotnictví, v domovech pro seniory, s autistickými dětmi či ve školách. Například robot Zora, kterého vyrobila francouzská firma, pomáhá lidem v Belgii, Francii či Nizozemsku v rehabilitačních centrech cvičit, ve třídách zas třeba vysvětluje matematiku.