Jupiter bude blízko Země. Pozorování největší planety Sluneční soustavy bude velmi příznivé

Jupiter na obloze poznáme snadno. Po Měsíci a Venuši (ta ovšem zapadá hned zvečera) je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy.

Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy, jeho průměr je jedenáctkrát větší než zemský a hmotností překonává Zemi 318 krát. Má bohatou soustavu měsíců – dnes jich známe už 67. Jen čtyři z nich však vynikají velikostí: Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Uvidíme je už triedrem jako malé "hvězdičky" v řádce vlevo a vpravo od planety. Na Jupiteru lze pozorovat tmavé a světlé pásy v atmosféře planety a také známou rudou skvrnu – obrovský vír pozorovaný na Jupiteru již od vynálezu prvních dalekohledů. Časy průchodů Velké rudé skvrny a úkazy měsíců Jupitera naleznete v pravidelné rubrice Vesmírný týden.

Kromě Jupitera můžeme nyní na obloze spatřit také další planety Sluneční soustavy. Za večerního soumraku je nad západním obzorem viditelná jasná Venuše jako večernice a o něco výše je pozorovatelný mnohem slabší Mars. 20. a 21. února spatříme seskupení těchto dvou planet na večerní obloze s Měsícem. Na ranní obloze spatříme planetu Saturn, ale podmínky pro pozorování se budou zlepšovat a v květnu už Saturn uvidíme po celou noc.

Na večerní obloze lze také pozorovat kometu C/2014 Q2 (Lovejoy). Očima bude viditelná už jen na skutečně tmavé obloze,  lepší je vzít si k jejímu pozorování alespoň triedr.  Kometa nyní směřuje z Andromedy do Kasiopeje.

V letošním roce nás čekají dva mimořádné úkazy. 20. března  to  bude  částečné  zatmění Slunce a 28. září nastane úplné zatmění Měsíce.