Zatočí čeští vědci s nádory mozku? Narazili na podivné molekuly

Název vychází z toho, že táž molekula může v různých buňkách za různých okolností plnit odlišný úkol. "Molekula může mít různé biologické reakce v závislosti na mikroprostředí, které ji obklopuje, a na orgánu, ve kterém se nachází," řekl ČTK profesor Aleksi Šedo, děkan první lékařské fakulty a vedoucí vědeckého týmu.

Melouchařící molekuly ovlivňují rychlost růstu nádoru, komunikaci mezi nádorovými a nenádorovými buňkami, krevní zásobení mozku a schopnost nádoru prorůstat do okolí. Zároveň ale mohou hrát pro člověka příznivé role v různých orgánech, imunitním systému nebo procesech hojení.

Pro hledání možností, jak tyto molekuly využít ve prospěch nemocných, musejí vědci potlačit funkce, které vedou ke vzniku a růstu nádoru, a přitom nepotlačit ostatní užitečné funkce.

"Předpokládáme, že když najdeme a ověříme způsob, jak aktivitu těchto molekul cíleně regulovat, anebo na ně specificky zaměřit nosiče protinádorových léčiv, mohli bychom nové poznatky využít pro léčbu zhoubných mozkových nádorů," vysvětlil Šedo.

Výzkum provádí laboratoř biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK pod vedením profesora Šeda ve spolupráci s neurochirurgy z neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice, Nemocnice Na Homolce a s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, kteří navrhují a připravují pro výzkum originální látky.