Rakovina je zákeřnější, než se myslelo. Vědci z Brna přinesli špatnou zprávu

Vědci se dosud domnívali, že je vstupování jedné buňky do druhé projevem kanibalismu, při kterém pohlcovaná buňka umírá. Chybně proto předpokládali, že je takový proces pro organismus nemocného člověka prospěšný, protože se jím nádorové buňky vzájemně redukují. Nový poznatek však přinesl opak.

"Náš výzkum v podstatě přináší špatnou zprávu. Zjistili jsme, že v těle nemocného mohou být nádorové buňky, které nezničí ani ta nejagresivnější forma léčby," uvedl v dnešní tiskové zprávě vedoucí výzkumného týmu Michal Masařík.

Při pohlcování totiž aktivnější buňka vstoupí do té druhé, čímž vzniká nádorová buňka, která využívá vlastnosti a schopnosti obou svých částí a je natolik zákeřná, že dokáže odolávat všem dosud známým možnostem léčby rakoviny.

Podle výzkumnice Martiny Rudenské jsou buňky velmi adaptabilní. "Mají velké množství chromozomů a mohou se dobře měnit podle toho, jaké stresové podmínky přicházejí," uvedla Rudenská. Takovým způsobem odolávají buňky v těle i velkým agresivním léčbám a jsou často důvodem, proč se rakovina u pacientů objevuje opakovaně.

Nový poznatek má ale i své pozitivum. "Věříme, že poslouží například k vývoji nových léčebných strategií v onkologii," uvedl Masařík. Vědecké instituce by na to mohly navázat nejen vývojem léčiv, ale i studiem mechanismů, které by odhalily, proč se buňky slučují.