Jak si ve stáří uchovat bystrý mozek? Žádné zázračné léky, recept je prostý

Dobře jez, směj se, miluj. A k tomu dostatečně spi a hýbej se, radí vědci, jejichž studii publikoval časopis Nature.

"Základní výzkum nám možná uchystá pěkná překvapení, ale dnes bychom místo víry v zázračné léky měli spíše naslouchat radám našich babiček, které se ukázaly být prospěšné našemu mozku," uvádí neurolog Stefano Cappa z Univerzitní školy v Pavii a člen Italské neurologické společnosti.

"Zdravá strava, vyhýbání se cigaretám a alkoholu, pravidelné cvičení a dobrý spánek brání vzniku kardiovaskulárních chorob, ale také demence. V podstatě víme dosud jen málo o tom, jak to funguje. Kdybychom to zjistili, mohlo by nám to pomoci v prevenci. Důležité je chovat se podle těchto pravidel od mládí," říká Cappa.

"Mozek má velké rezervy, jestliže je však všechny znehodnotíme v první části života špatnými návyky, nebudeme je mít ve stáří k dispozici," zdůrazňuje Paolo Maria Rossini, ředitel Institutu neurologie při Katolické univerzitě v Římě.

"Alkohol, omamné látky, poranění hlavy, ale také neadekvátní strava ´otravují´ naši krev a přinášejí do mozku nezdravé látky, které později snižují kognitivní funkce," dodává. V pokročilém věku za to pak zaplatíme demencí.

Co tedy dělá mozku dobře?

"Především zdravá strava, která obsahuje omega-3 mastné kyseliny a antioxidanty a je chudá na cukr. Ořechy, lněná semínka, olivový olej, ovoce a zelenina, vitamin B12 z masa, ryb a mléčných výrobků: výživa zdravá pro mozek není složitá. Pozor na jednoduché cukry, které poškozují neurony. Druhým pravidlem je dostatečný spánek a také cvičení. Chronický stres s sebou nese přetížení hormonů s negativním dopadem na choulostivé mozkové struktury jako hipokampus, který je významný pro paměť," připomíná neurolog Giuseppe Iannoccari.

"Smích prospívá srdci i mysli. Urychluje srdeční tep, zlepšuje krevní oběh. Sto výbuchů smíchu se rovná deseti minutám veslování. Rovněž úsměv dělá dobře, neboť usnadňuje mezilidské vztahy. Sociální síť pak je oporou v těžkých chvílích a chrání před upadáním kognitivních funkcí a před depresí. Jde o přátele z masa a kostí, nikoli o virtuální kontakty na internetu," upozorňuje Rossini.

"V minulosti mohl být člověk ´výkonný´ i s jistým deficitem paměti, protože požadavky byly méně náročné a život nebyl tak dlouhý. Dnes si starý člověk musí pamatovat kombinaci, aby mohl otevřít dveře, PIN, aby si mohl vybrat peníze z bankomatu, dálkové ovládání garáže a další tisíce informací. Pak stačí malé kognitivní problémy a hned se stává méně schopným zorientovat se v životě. Vzniká tak rostoucí podíl analfabetů neschopných čelit složitosti moderní doby," soudí Rossini.

Jak se projevuje stařecká demence?

- chování "bez zábran" a porušování společenské konvence, nepřijatelné chování na veřejnosti

- typické je zde tzv. vypadávání krátkodobé paměti (nemocný si není schopen vybavit, co v poslední době dělal či s kým mluvil apod.)

- narušené časoprostorové vnímání, pacienti bloudí po vlastním bytě, nepoznávání svých blízkých

- pomalé nebo žádné reakce na podněty, únava, ospalost

- typická je náladovost - střídání euforie, depresí, apatičnosti či deliria

- agresivita, sobeckost, zlomyslnost, lhaní