Temná historie vikingů: Opravdu byli tak bezcitní?

Vikingové, kteří naháněli hrůzu raně středověké Evropě, dodnes fascinují. Britští archeologové opět prozkoumali starší hroby a dospěli k nečekanému závěru.

V dřívějších dobách archeologové vzhledem k omezenějším možnostem určovali pohlaví pohřbených osob například podle doprovodných předmětů v hrobech, přičemž meče a štíty byly vnímány jako mužské atributy.

Historik Shane McLeod a jeho tým podrobili v roce 2011 novému výzkumu 14 vikinských raně středověkých hrobů z britského území. Na základě analýzy anatomických znaků na zkoumaných skeletech zjistili, že šest z těchto 14 koster bylo ženských, sedm mužských a jedna nemohla být spolehlivě určena. V hrobě jedné z těchto žen byl přitom uložen i meč a štít, podle dřívějších interpretací tak byla tato kostra označena za mužskou.

Tato revize naznačila několik věcí, například, že po boku Vikingů, skandinávských mořeplavců, kteří se v 8. -11. století vydávali na loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí, bojovaly zřejmě i ženy.

Písemné prameny od konce 9. století referují i o přítomnosti vikingských žen a dětí v Británii, ale převážně se zaměřují na velké množství vikinských mužů.

"Existují archeologické důkazy pro rané osídlení vikingských žen, především samozřejmě oválné brože. ... Mnohem důležitější důkazy plynoucí ze studia místních názvů a jmen osob a z analýzy DNA současných obyvatel také ukazují, že ženy Vikingů skutečně do Anglie v nějaké míře migrovaly, ale pravděpodobně jich bylo o dost méně než mužů," napsal podle serveru ancient-origins.net McLeod.

Vikingské lodě se vyznačovaly snadnou ovladatelností, rychlostí a odolnosti proti nepřízni počasí. Některé součásti lodí byly vynalézavě spojeny tak, aby jim pružnost spojů za bouřlivého či velmi větrného počasí umožnila lépe vzdorovat vlnám. Díky vysoké pohyblivosti plachty se loď mohla pohybovat i velmi ostře proti větru. Plavidla mohla přistávat i na mělčinách, kde se jejich posádky rychle vyloďovaly či naopak dávaly na ústup, bylo-li to zapotřebí.

Vikingové tuto taktiku využívali například tehdy, když podél celého severo a západoevropského pobřeží vyrabovávali prakticky bezbranné, avšak velmi bohaté kláštery. Než jejich nešťastní obyvatelé stačili přivolat jakoukoli pomoc a než tato pomoc mohla dorazit na místo a jakkoli zasáhnout, byli již Vikingové i s uloupeným zlatem a stříbrem znovu v bezpečí na moři a vyrovnat se jim právě tam už vůbec nebylo snadné.

Vikingové bývají zobrazování s "rohy" na přilbách. Ve skutečnosti jde o mýtus. Vikingové přepadávali především kláštěry a nájezdy podnikané z moře podle mnichů nemohl dělat nikdo jiný než ďábel, proto byli Vikingové v rukopisech zobrazováni s rohy. Ve středověku bylo moře symbolem pekla. Nezapomínejme, že v té době představovalo moře téměř nepřekonatelnou překážku, obrovské nebezpečí, mnohdy smrt, a najednou se objevil kdosi, kdo si dokázal s mořem poradit - Vikingové.

Související

Jan Lipavský Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Více souvisejících

historie vikingové

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy