Proč neumí tučňáci létat? Museli si vybrat

Tučňáci jsou neuvěřitelně houževnatá zvířata. Žijí v koloniích tam, kde by přežilo jen málokteré zvíře, nevadí jim ledová voda, silné mrazy na souši, ani fakt, že jsou spíše potravou než dravci. Přesto se starají o mláďata, rodiny, jsou hraví a svým způsobem i roztomilí.

Jedna věc je na nich ale nejpodivnější ze všech. Mají sice křídla, ale nepoužívají je k létání, nýbrž k plavání. O tom, že pod vodou s nimi zacházejí bravurně, není pochyb, tučňáci jsou jedni z nejlepších plavců na světě. Přesto existují jiní ptáci, kteří zvládají obojí, například kormorán, tak proč ne zrovna oni?

Podle vědců z Aberdeen University je to jednoduché. Létání by tučňáky vysilovalo o mnoho více, než jakékoliv jiné zvíře s křídly. Pro shánění potravy i přemisťování je pro ně zkrátka výhodnější umět skvěle plavat, než být průměrným letcem. Tučňáci tuto schopnost kdysi měli, neměla pro ně ale využití a vlivem evoluce ji ztratily.

Nelze popřít, že by se jim hodila. Padesátikilometrovou vzdálenost by mohli přeletět za hodinu, ne se k ní belhat několik dní. Podle odborníků to ale není možné. Žádný pták totiž nemůže umět výborně plavat a létat, a tučňáci si zkrátka vybrali. Vědci proto vzkazují všem zvědavcům: Křídla jsou lepší na plavání než létání. A nejde dělat dvě věci najednou.

Pravdou je, že vzhledem k jejich velikosti a váze by létání vyžadovalo mnohem více energie než plavání. To by byl problém zejména v oblasti Antarktidy, kde je přísun potravy omezený a žádné zvíře si jí nemůže dovolit vynaložit zbytečně mnoho.

Tučňáci jsou ale zajímaví ještě jednou věcí, a ta je tak fatální, že se dostalo na povrch až sto let poté, co na něj vědci přišli. 

V roce 1911 a 1912 provedl Dr. George Murray Levick studii sexuálního chování tučňáků. Výsledky jeho bádání ale byly natolik šokující, že se tehdy považovalo za příliš nevhodné, aby byly kdy zveřejněny.

A upřímně řečeno, není se čemu divit. Ačkoliv byla tehdejší doba konzervativní, některé věci jsou extrémní i dnes, v dobách, kdy má rozvinutý svět k sexu o poznání liberálnější přístup.

Tučňáci jsou známí tím, že se nebrání promiskuitnímu sexu. Objevily se také případy homosexuálního sexu mezi mužskými tučňáky. Na své antarktické expedici ale Levick zaznamenal i případy tučňáků, kteří se účastnili znásilnění, skupinového znásilnění, sexuálního a fyzického zneužívání mláďat, a nekrofilie s až rok mrtvými těly tučňáků.

Levick byl chováním těchto roztomilých, necelý metr vysokých zvířat natolik zaražen, že své pozorování sepsal v řečtině, aby jej pochopili jen vzdělaní lidé. To ostatně zafungovalo, jeho práce totiž byla podle serveru The Guardian zveřejněna až nedávno.

Bylo rovněž zjištěno, že tučňáci mají mezi sebou obdoby prostitutek. Některé samičky dokonce umí okouzlit samce tak, aby si mysleli, že budou mít sex, k čemuž ale nikdy nedojde. Sexuální život tučňáků je tak velmi podobný tomu našemu, bohužel včetně všech extrémů.