Pivo má léčebné účinky? Na Čechy působí úplně jinak než na ostatní

Zjistili to odborníci z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně, kteří zkoumali dopady nemírného pití piva na zdraví Čechů. Závěry jsou podle nich alarmující, a nejde pouze o alkohol.

Odborníci porovnali údaje o stravě a nejčastějších onemocněních ve 42 zemích. Podle autora rozsáhlé studie Pavla Grasgrubera je konzumace piva nejvíc destruující faktor v české stravě, daleko horší než konzumace jakékoliv potraviny.

Výzkum, který je k dispozici na webu časopisu Food and Nutrition Research, také ukázal, že jsme na prvním místě evropských statistik v rakovině slinivky a ledvin. 

Čechy nejčastěji postihuje také rakovina tlustého střeva, konečníku a žlučníku, což může být podle odborníků z velké části způsobeno vysokou konzumací piva a alkoholu obecně.

Vypustit z jídelníčku by lidé měli také příliš tepelně opracované a tučné červené maso, což by znamenalo redukovat letní grilování nebo smažení. Odměnou bude výrazné snížení rizika karcinomu zažívacího traktu.

Obiloviny jsou problematické kvůli škrobům obsaženým v rafinované pšenici, protože výrazně zvyšují hladinu krevní glukózy, což pak vede k riziku kardiovaskulárních chorob, obezity i cukrovky druhého typu.

S bramborami je situace komplikovanější. Obsahují sice nejagresivnější sacharidy ze všech potravin, ale na druhou stranu jsou například dobrým zdrojem vitamínu C.

I přes nepříznivé varování počet vypitých "půllitrů" stoupá. V roce 2016 vyrobily tuzemské pivovary 20,5 milionu hektolitrů a domácí spotřeba činí 143 litrů piva na hlavu. Spotřeba tak sice zůstala stejná, o 200 tisíc hektolitrů se ale zvýšilo celkové množství vypitého piva. Za loňský rok mohlo toto číslo ještě stoupnout, data zatím ale nejsou k dispozici.