Jste žena? Při návštěvě doktora je to velká nevýhoda

Již v roce 2016 byla vydána zpráva o léčbě pacientů s nádorovým onemocněním mozku ve Spojeném království. Zjistila, že jedna třetina žen, musela navštívit lékaře více než pětkrát, než jim byla provedena správná diagnóza. Téměř čtvrtina nebyla diagnostikována déle než rok. Ženy také měly delší čekací lhůty na vyšetření.

Jedna z pacientek, které byl diagnostikován nádor na mozku, vypráví, „Jeden z praktických lékařů, kterého jsem navštívila, si ze mě dělal legraci a říkal: „Co si myslíte? Není vaše bolest hlavy náhodou nádor na mozku?" Žádala jsem o vyšetření na neurologii. To odmítal a pořád jsem dostávala jen antidepresiva, prášky na spaní, analgetika atd. Nikdo mě nebral vážně.“

To, že pacientky často lékaři neberou vážně, není nová věc. Již v roce 1965 britský psychiatr Eliot Slater, varoval, že lékaři neberou zdravotní problémy žen vážně a označují je za hysteričky. Slater prostudoval 85 případů pacientek, kterým byla diagnostikována „hysterie" v Národní nemocnici v Londýně během 50. let. Zjistil, že u více než 60% žen byly později nalezeny daleko vážnější problémy jako neurologické nemoci, mozkové nádory nebo epilepsie. Dvanáct žen již bylo po smrti.

Jiná studie z roku 1986 varuje, že skutečně u žen se může projevovat mozkový nádor podobnými příznaky jako hysterie. Lékaři by proto měli být při diagnostikování žen zvláště opatrní. Je totiž pravdou, že ženy trpí častěji než muži změnami nálad a psychickými potížemi. I v jejich diagnostikování však lékaři selhávají. V 90. letech provedená studie dokazuje, že lékaři chybně 30-60% žen diagnostikovali deprese, i když ženy trpěly jinou psychickou nebo fyzickou nemocí.

Ještě horší situace je, pokud žena patří mezi menšiny. Studie z roku 2012 ukázala, že černošští pacienti v USA v případě stížností na bolest mají o 22% nižší pravděpodobnost, že na ni dostanou účinný lék. V případě opiátů je tato pravděpodobnost dokonce nižší dokonce o 29%. Pokud přijde k lékaři černošské dítě se zánětem apendixu, často dochází k jeho operaci později. Podle anonymního průzkumu totiž mnozí lékaři dodnes věří, že černoši snášejí bolest jinak, a není jim třeba tolik od ní pomáhat.