Na planetě žijí poslední dva nosorožci bílí. Čeští vědci vymysleli plán na záchranu druhu

"Nová genetická studie zveřejněná dnes ukazuje, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, by měly zajistit dostatečnou genetickou variabilitu pro případné obnovení jejich populace," uvedla Jiroušová v tiskové zprávě.

Studie pod vedením Yoshana Moodleyho z univerzity v jihoafrické Vendě vznikla s použitím vzorků od 232 žijících nebo v muzeích uchovaných jedinců severních a jižních bílých nosorožců. "Potvrdilo se, že oba nosorožci se odlišili před přibližně jedním milionem let," uvedl Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který se na studii podílel. "Bohužel, od té doby došlo u obou nosorožců k úbytku genetické variability, a to jak vlivem přírodních procesů, tak člověka," dodal.

Výsledky studie také naznačily, že se oba nosorožci od svého vzniku několikrát potkali a došlo mezi nimi i v určité míře ke genetickému toku. Podle vědců by k záchraně severních bílých nosorožců mohlo přispět i křížení s jižním poddruhem. "Pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy bude potřeba poznat celé genomy obou nosorožců," uvedla Jiroušová.

Podle ředitele dvorské zoo Přemysla Rabase budou při záchraně severních bílých nosorožců vznikat i jejich kříženci s těmi jižními. "Jedno z embryí bílého nosorožce, které jako první na světě dokázal vyprodukovat náš tým, ostatně bylo právě ono hybridní embryo. Musíme se však snažit především o záchranu čistých severních bílých nosorožců a pouze v případě, že by tato cesta selhala, bude mít smysl klást větší důraz na křížení severních a jižních bílých nosorožců," uvedl Rabas.

Letos v březnu v Keni stářím uhynul poslední na světě žijící samec nosorožce severního bílého jménem Sudán. V Keni dál žije Sudánova dcera Najin a její dcera Fatu. Ani jedna z nich již není schopna odnosit mládě. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý. Nosorožců jižních bílých na světě žije kolem 21.000.