Chcete být boháčem? Nikdy nebudete spokojeni, zjistili vědci

Podle Michaela Nortona, profesora Harvard Business School, který se zabývá vztahem mezi štěstím a bohatstvím, jsou dvě základní otázky, které si lidé pokládají, když se pokouší zjistit, zda –li jsou s něčím v jejich životě spokojeni: Jsem na tom lépe, než jsem byl předtím? Jsem na tom lépe než druzí lidé?

Bohatí lidé nejsou výjimkou. U nich se však vyskytuje výrazný problém. Je pro ně mnohem těžší v obou otázkách říci, že se posunuli. Pokud např. kdysi chudý či středně bohatý člověk získá milióny a odstěhuje se do exkluzivního sousedství, hned ví, že si polepšil. Člověk, který má milióny a přidá k nim další, už takový skok většinou nepociťuje a při porovnání se svými movitými sousedy na tom také není lépe.

Nortov se ve svém výzkumu otázal asi 2000 milionářů,  kteří mají alespoň 1 milion dolarů, jak moc šťastní jsou na stupnici od 1 do 10, a kolik dalších peněz by museli dostat, aby byli na 10. Podle Nortona skoro každý řekl, že by to mělo být dvakrát až třikrát tolik.

Jeffrey Winters, profesor politologie na Northwestern University, uvádí, že bohatí lidé neusilují o více peněz nejen kvůli sociálnímu srovnání, ale i díky vzrušení, které hromadění majetku přináší. Boháči využívají peníze k vydělávání peněz. To je jejich cíl, který na rozdíl od získání např. luxusní jachty či jiných výdobytků statusu nemá v podstatě nikdy konce. Peníze lze pořád kumulovat a tato vzrušující droga proto nedokáže boháče nikdy zcela uspokojit.

Podle Brookeho Harringtona, profesora z Copenhagen Business School zaměřujícího se finanční praktiky superbohatých lidí, je pro ně bohatství o srovnání s ostatními v jejich referenční skupině. Harrigton tvrdí, že superboháči se nepídí po tom, co si mohou koupit, ale po tom, co si myslí, že si musí koupit, aby si udrželi svůj status.

Tito zjištění potvrzuje Gary Shteyngart, který mezi boháči dělal průzkum pro svoji další knihu. Překvapilo jej, jak velmi soutěživí všichni jsou. Podle Shteyngarta jejich hlavní motivací při vytváření dalších peněz je snaha o to být lepší, chytřejší a úspěšnější než jejich vrstevníci. Toho se však někdy velmi těžko dosahuje, když finanční trhy jsou do značné míry řízeny náhodou a štěstím. Tito lidé si tak nejsou nikdy zcela jistí, zda-li svého úspěchu dosáhli prostřednictvím vlastních schopností a to je činí i přes jejich rozsáhlý majetek nešťastnými.