Přepište historii Evropy: Nejstarší dřevěná studna leží v Česku, potvrdili archeologové

"Potvrdili jsme si techniku, která je velice vyspělá. Do kůlů byly velmi pregnantně vysoustruženy rýhy, do kterých zapadala otesaná prkna, což je technika dříve přisuzovaná dřevěným nálezům maximálně od doby bronzové po dobu římsou. Nyní jsme tuto techniku posunuli minimálně o 3000 let zpět," uvedl Peška.

Studna byla hluboká asi 140 centimetrů, její půdorys měl rozměry 80krát 80 centimetrů. Její neolitičtí tvůrci dřevěné prvky opracovali nástroji z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva. Dubová konstrukce se zachovala díky vysoké hladině podzemní vody. Archeologické centrum objevilo i další studny. Jedna z jedlového dřeva z doby 150 let před Kristem poskytovala zásobárnu vody pro blízké obydlí, vodu tam přiváděl vodovod.

Další archeologický tým společnosti Archaia odkryl u Rokytna jedno z nejbohatších a nejrozsáhlejších žárových pohřebišť lužické kultury z pozdní doby bronzové, svým rozsahem mimořádné u nás i v polském prostoru.

V písečné duně bylo objeveno více než 200 žárových hrobů a přes 2000 keramických nárob. Zachovalost lokality příznivě ovlivnila skutečnost, že od 50. let minulého století zda bylo zatravněné polní letiště a místo nepoškodila hluboká orba.

Archeologové odkryli i osadu lovců a sběračů ze starší a střední doby kamenné s nálezy nástrojů a zbraní u Uherska a sídliště šesti domů z mladší a pozdní doby bronzové u Dolní Rovně a Čeradic. Ze středověku pocházejí objevy zahloubených obydlí a pece u opatovické elektrárny a středověké vesnice u Horní Rovně. Všechny nálezy budou uloženy v depozitářích Východočeského muzea Pardubice.