Otřesné zjištění: Voda je plná jedů a nemocí, chlor nepomáhá!

Chlor se do kohoutkové vody přidává zhruba sto let kvůli desinfekci. Nejen, že se nyní ukazuje, že může mít škodlivé účinky na naše zdraví, mnohá znečištění vody jsou navíc proti němu rezistentní.

„Předpokládáme, že systémy našich zdrojů vody jsou bezpečné, přitom technologie, které se užívají k jejímu čištění, jsou skoro sto let staré," tvrdí Dr. Robert Morris, autor knihy Modrá smrt: Nemoci, Katastrofy a Voda, kterou pijeme.

„Většina z čistíren vody nebyla uzpůsobena k čištění chemického znečištění," dodává. Kohoutková voda a chlor v ní obsažený již prokazatelně vede k rakovině, potratům nebo vrozeným vadám plodů, existují však také bakterie, které jsou vůči chloru odolné – například toxoplasmóza, vedoucí k neurologickým poruchám, slepotě nebo i smrti.

A čelíme novým rizikům – novým nemocem, znečištění, o kterém toho zatím víme velmi málo, zastaralým vodovodním řádům a hormonům. „Hormony, ať už přirozené nebo umělé se dostávají z lidského těla do kanalizačních sítí a z nich se netěsnostmi dostávají do podzemních a později povrchových vod", píše Tomáš Pačes z České geologické služby ve své zprávě. Jejich vliv na živočichy už byl prokázán, podle Pačesa nelze vyloučit ani jejich další působení na člověka.

Průmysl produkuje desítky tisíc chemikálií, které zatěžují vodu a výzkumy se zaměřují jen na několik z nich. Ve Velké Británii mezi lety 1993 a 2003 oficiálně zaevidovali 4 000 případů onemocnění z vody během desteti let. Patogeny rezistentní vůči chloru se navíc vyvíjí.

Historie kohoutkové vody je spojena s roznášením epidemií a nemocí a tyto příběhy neskončily v 21. století. V roce 1849 britský lékař John Snow zjistil, že cholera, která zachvátila Londýn, pochází z jediné pumpy v Soho. To bylo poprvé, co si někdo spojil výskyt epidemie s pitnou vodou.

Největší epidemie v USA přitom proběhla ve 20. století. V roce 1993 se ve Wisconsinu 400 000 lidí nakazilo patogenem šířeným vodou kryptosporidií a 100 z nich zemřelo.

Dr. Robert Morris se zabývá dnešními riziky pitné vody a jejich dopadem na naše zdraví. „Naši předci vždy pečlivě vyhledávali zdroje čerstvé a pitné vody a toto tajemství si střežili jako jeden z největších pokladů. Dnes si jen otevřeme kohoutek a je to. Většina z nás ale o původu této vody neví nic."

Čistírny odpadních vod snižují počet patogenů ve vodě, ale nezničí je zcela. Naštěstí je Česká republika bohatá na podzemní minerální prameny, a tak si alespoň u minerálek v obchodě můžeme být jistí, že nejsou chemicky upraveny a pocházejí z chráněné přírody.