Průlomový objev: Delfíni opět překvapili svými schopnostmi

"Je to první důkaz, který doopravdy máme o pojmenování a označení ve zvířecím světě," řekla hlavní autorka studie Stephanie Kingová z katedry biologie na skotské Univerzitě St. Andrews. 

Vědci už dříve zjistili, že si každý delfín vytváří během prvních měsíců života své vlastní typické hvízdání. Pak tráví spoustu času tím, že plave po okolí a své "jméno" oznamuje. 

Se spoluautorem studie Vincentem Janikem se ovšem zajímali o to, co se stane, když delfín uslyší někoho jiného hvízdat jeho jméno. Proto nahráli zvuky skupiny delfínů, a pak jim je - postupně po jednotlivých hvízdáních - opět přehrávali.

"Zajímavé bylo, že delfíni reagovali jen v případě, že slyšeli své hvízdání," uvedla Kingová, jejíž studie vyšla v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. "Pak se velmi rychle ozvali a někdy i opakovaně; stejným způsobem na žádná jiná hvízdání nereagovali," dodala.

Zjištění vědců tak delfíny pasovalo do pozice jediných savců mimo člověka, kteří používají jména ostatních, aby upoutali jejich pozornost.

Vzhledem k tomu, že zhruba polovinu delfíního hvízdání tvoří opakování jejich vlastního jména, dalším velkým úkolem bude zjistit, "o čem mluví ve zbytku hvízdání", řekla Kingová. "Zatím nevíme, k čemu je užívána zbylá polovina komunikace," dodala. "A to bude další krok ve výzkumu delfíního dorozumívání."

Delfín má větší mozek než člověk. Náš mozek váží 1300 gramů, delfíní 1600. Samozřejmě existují jiná zvířata s ještě větším mozkem, ale jsou taky pořádně velká. Mozek vorvaně má 7800 gramů, vorvaň sám má však 57 tun. Z hlediska poměru hmotnosti mozku a těla jsou delfíni hned na druhém místě za lidmi.

Ještě důležitější než velikost mozku je jeho stavba. Delfíni mají velmi složitou mozkovou kůru, informuje server psychologie.cz. Právě v mozkové kůře přitom sídlí vědomí a inteligence. V mozku delfínů jsou zvláštní vřetenovité nervové buňky, které objevil rakouský neurolog Constantin von Economo. Někteří vědci je považují za centrum zpracovávání informací o jednání ostatních jedinců vlastního druhu a spojují je s takzvanou teorií mysli.

Teorie mysli je schopnost přisuzovat sobě nebo jiným jedincům mentální stavy jako přesvědčení, úmysly nebo touhy. Je to schopnost chápat, že jiní jedinci mají vlastní myšlenky a pocity odlišné od mých. Nikdo však nemůže s jistotou říct, zda mají von Economovy buňky v mozku delfínů stejnou funkci jako v mozku primátů. Poslední společný předek obou skupin žil už velmi dávno.