Evoluce nekončí, lidé se změní ve zrůdy. Co nás čeká?

Londýn - Průměrná výška evropských mužů od roku 1870 do roku 1980 vzrostla o jedenáct centimetrů. Jde o mimořádné tempo, které vědci připisují především lepšímu zdraví, uvedla studie, kterou dnes zveřejnil list Oxford Economic Papers.

Vědci dospěli k závěru, že země v severské Evropě zažívaly největší nárůst výšky mužů v meziválečném období, zatímco země jižní Evropy, kam je zařazena i Francie, až po druhé světové válce.V rámci sledovaných zemí byli v roce 1980 nejvyšší muži v Nizozemsku s průměrnou výškou 183 centimetrů a nejnižší Portugalci s průměrnou výškou 173 centimetrů.I česká populace ovšem podle dostupných informací neustále roste. V 19. století patřili Češi k nejmenším v habsburské monarchii - při prvním přesném měření z roku 1895 měli muži 168 cm a ženy 156. V roce 2010 už ale byla průměrná výška českých osmnáctiletých mužů 180 centimetrů a dívek 168 centimetrů.

Vývoj našeho druhu ještě zdaleka není u konce, píše national-geographic.cz. Slavný paleontolog Dougal Dixon zkusil předpovědět, jak budou naši potomci vypadat.  Podle něj jsou organismy na vyšších příčkách evoluce náchylnější k vymírání. „Taková primitivní ryba může jako druh existovat třeba 60 milionů let, ale dravý savec vydrží jen 6 milionů roků." Člověka prý zahubí medicína. Díky léčení v nás přežívá čím dál více neduhů, poruch a vad, které by se v přírodním výběru nevyskytovaly.

„Svaly atrofují, srdce a plíce budou téměř nefunkční. Člověk se za pár milionů let promění v ubohou trosku ochablých orgánů a slaboučkých končetin," říká Dixon. Jediné, co člověku zůstane funkční a navíc výrazně vylepšené, budou smyslové a sexuální orgány a především mozek. Ten bude tak obrovský, že ho tělo ani neunese. Naši potomci však naštěstí budou mít k dispozici pokročilé biotechnologie, s jejichž pomocí si „vyrobí" umělá těla – systém na podporu života v nehostinných podmínkách. Podle paleontologa bude tento „oblek" obsahovat chobot, který bude sloužit k příjmu potravy.

Dixon se domnívá, že za 50 milionů let už na Zemi nezbudou žádné horniny, skály nebo uhlí – zkrátka nic, z čeho by se dala získávat energie nebo materiály na stavbu domů, továren a dalších zařízení. Člověku tedy nezbude poté, co planetu vyplundroval, nic jiného než se začít svému okolí přizpůsobovat. Jedna z mála věcí, které tu zůstanou, budou stromy. A právě na nich by lidé mohli žít. Za potravou budou lézt do jezírek, v nichž budou růst geneticky zmanipulované řasy – právě pro příjem této slizké stravy je ideální chobot.

Související

Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.
Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

Více souvisejících

Vědci Muži Lidé

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté ostudu nedopustili. S Francií otočili skóre z 2:3 na 6:3

Po úvodní prohře 0:5 s Kanadou, s níž se výhra vzhledem ke kvalitě kanadského kádru ani nečekala, čeští fanoušci věřili, že se během olympijského hokejového turnaje v Miláně dočkají hned další den první české výhry. Aby také ne, když – při vší úctě k soupeři – v pátek proti Čechům nastoupili Francouzi. Začátek probíhal podle českých představ, když nad outsiderem svěřenci kouče Radima Rulíka vedli 2:0, jenže úvod druhé třetiny byl z kategorie hororových. Během čtyř minut dokázali Francouzi skóre otočit na 3:2 ve svůj prospěch. Vypadalo to tak hned v úvodu turnaje po prohře s Kanadou na nečekaný marasmus pro české fanoušky, kteří v tu chvíli měli hlavy v dlaních, možná ale české hráče nabudil svým zlatým závodem rychlobruslař Metoděj Jílek a ještě ve druhé třetině začali cestu za svým obratem, který se nakonec uzavřel na skóre 6:3.

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Muž z jiné planety. Rychlobruslař Jílek získal zlato na deseti kilometrech

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

včera

Petr Pavel na předchozím shromáždění Společně za Ukrajinu.

Společně za Ukrajinu. Na shromáždění vystoupí prezident i osobnosti veřejného života

Prezident Petr Pavel, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, filmařka Agnieszka Holland, to jsou někteří ze zástupců českých a evropských veřejných osobností, které vystoupí 21. února od 15 hodin na pražském Staroměstském náměstí na shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země ve válce a spravedlivého míru vystoupí také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny, zástupci a zástupkyně ukrajinské občanské společnosti i dětský pěvecký sbor. V minulých letech se ho zúčastnily desítky tisíc lidí a patřilo mezi největší na světě.

včera

Ilustrační fotografie.

Janatová se ani ve volné technice neztratila. Medaile se rozdávaly ve snowboardových disciplínách

I šestý soutěžní den 25. her zimní olympiády v Miláně a Cortině d´Ampezzo přinesl řadu bojů o medaile i další várku olympijských příběhů. Ke svému dalšímu olympijskému závodu se postavili třeba běžkyně na lyžích, které po skiatlonu a sprintu absolvovaly desetikilometrový běh volnou technikou. Nechybělo mnoho, a i v tomto závodě, stejně jako ve skiatlonu, mohla nejlepší česká běžkyně na lyžích v současnosti Kateřina Janatová opět skončit v TOP 10. Tentokrát její výkon stačil „jen“ na 12. místo. Ze zlata se podruhé na těchto hrách radovala Švédka Frida Karlssonová. Vítěze poznali snowboardisté v mužském snowboardcrossu a na U-rampě mezi ženami. A medailisté se dekorovali i po závodě smíšených štafet sáňkařů.

včera

včera

Kaja Kallasová v diskusním panelu po boku saúdskoarabského ministra zahraničí, kolumbijského ministra obrany a amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze

Kallasová vyvrátila tvrzení USA. OSN podporuje Radu míru jinak, než Trumpovi lidé tvrdí

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová vystoupila na hlavní scéně Mnichovské bezpečnostní konference v diskusním panelu po boku saúdskoarabského ministra zahraničí, kolumbijského ministra obrany a amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze. Kallasová se ve svém příspěvku shodla s diagnózou německého kancléře Merze, že dosavadní světový řád je u konce. Podle ní byl tento systém vybudován proto, aby předcházel válkám, což se, jak ukazuje současné dění ve světě, zjevně nedaří.

včera

Ester Ledecká

Ledecká po snowboardu neuspěla ani na lyžích, super-G nedojela. Nováková senzačně čtrnáctá

Poté, co se Ester Ledecká nečekaně rozloučila s olympijským závodem v paralelním obřím slalomu na snowboardu už ve čtvrtfinále, čeští sportovní fanoušci byli v očekávání co předvede v lyžařském super-G. Právě v této disciplíně v rámci jejího druhého oblíbeného sportu, který provozuje, se věřilo české obojživelnici, že by snad mohla získat vysněnou olympijskou medaili. Jenomže Ester Ledecká v rámci letošní olympiády napsala trochu nečekaný příběh – medaili nebude mít ani na snowboardu, ani na lyžích, jelikož v super-G spadla a nedokončila ho. 

včera

včera

USS Gerald R. Ford

USA posílají na Blízký východ druhou letadlovou loď

Spojené státy vysílají do regionu Blízkého východu druhou letadlovou loď, USS Gerald Ford, která se připojí k již přítomné lodi USS Abraham Lincoln. Tento krok, potvrzený vysokým představitelem administrativy a dalšími zdroji, výrazně zvyšuje vojenský tlak na Írán, píše CNN.

včera

Friedrich Merz

Ani USA nejsou bez Evropy dost silné, Amerika ztratila nárok na globální vůdčí postavení, prohlásil na MSC Merz

Německý kancléř Friedrich Merz v úvodním projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyslal jasný signál kandidátským zemím usilujícím o vstup do Evropské unie. „Nechci o vás přijít,“ prohlásil směrem k zástupcům balkánských států, zejména k Černé Hoře. Merz otevřeně přiznal, že pociťuje narůstající neklid kvůli neschopnosti Unie dosáhnout v procesu rozšiřování hmatatelného pokroku, a vyzval k vytvoření nové strategie, která by tyto země k bloku přiblížila rychleji a efektivněji.

včera

včera

Organizace spojených národů

Okamžitě zastavte útoky na ukrajinskou energetickou síť, vyzvala OSN Rusko

Organizace spojených národů vydala naléhavou výzvu Rusku, aby okamžitě ukončilo útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto nálety, které v posledních dnech výrazně zesílily, uvrhly celá města do tmy a mrazu. Situace je o to vážnější, že země právě prochází nejtužší zimou za celou dobu čtyřletého konfliktu, přičemž poslední vlna úderů na elektrárny a teplárny si vyžádala dvě oběti.

včera

Slovensko, ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, varuje světový tisk

Evropský editor deníku The Guardian Jon Henley v živé diskusi se čtenáři rozebral aktuální výzvy, kterým starý kontinent čelí v době hluboké krize transatlantických vztahů. Podle Henleyho se Evropa nachází v momentu zúčtování, kdy musí reagovat na čínskou hospodářskou „vlnu tsunami“ a otevřeně protievropský postoj současných Spojených států. Tento tlak vede k přehodnocování základních principů fungování Evropské unie, včetně její jednoty a rychlosti rozhodování.

včera

Mark Rutte

Do Mnichova se sjíždí světoví lídři na konferenci MSC. Rutte se ještě před zahájením vysmál Rusku

Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Mnichově ohlédnutím za bruselským ministerským jednáním. Podle jeho slov byla v sále cítit zásadní změna v přístupu přítomných lídrů. Rutte zdůraznil, že po celá desetiletí musela Evropa čelit stížnostem ze strany Spojených států kvůli nedostatečným výdajům na obranu, což se však po summitu v Haagu začalo rapidně měnit.

včera

Poslanecká sněmovna

Poslanci schválili odklad superdávky. Řeší změnu jednacího řádu Sněmovny

Výplata nové státní sociální podpory, takzvané superdávky, se pravděpodobně dočká čtvrtletního odkladu. Poslanecká sněmovna dnes ve zrychleném režimu schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), podle kterého by příjemci měli tyto peníze dostávat až od srpna namísto původně plánovaného května. Pro posun termínu hlasovali jednotně poslanci koalice i opozice, přičemž hlavním důvodem je nečekaná administrativní náročnost celého procesu.

včera

Starý svět je definitivně minulostí, situace na Ukrajině je strašná, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek prohlásil, že starý svět je definitivně minulostí. Před zahájením Mnichovské bezpečnostní konference uvedl, že rychlé globální změny nutí všechny státy přehodnotit své pozice v nové geopolitické éře. Podle šéfa americké diplomacie se svět mění přímo před očima a éra, ve které vyrůstal, už neexistuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy