Čeští vědci opět bodují. Vyvinuli novou metodu, jak využit elektronové mikroskopy

V klasickém rastrovacím elektronovém mikroskopu se tlak plynů blíží tlaku ve vesmíru, takže některé vzorky nebylo možné pozorovat bez úprav nebo poškození. Vědci nyní dokázali pomocí složitých výpočtů a řady experimentů nastavit svůj environmentální rastrovací elektronový mikroskop tak, aby dokázali i nejcitlivější vzorky pozorovat v přirozeném stavu. Získají tak přesné, ničím neovlivněné výsledky.

Mezi citlivé vzorky patří například takzvané PEC kapsule. Dosud nebylo možné pozorovat je v elektronovém mikroskopu v přirozeném stavu bez poškození. Podařilo se to až brněnskému týmu Viléma Neděly, který spolupracoval s vědeckou skupinou Oddělení glykobiotechnologie Chemického ústavu Slovenské akademie věd.

Výzkum trval téměř deset let. "Podmínky v komoře vzorku environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu a vliv elektronového svazku na vzorek se až doposud nepodařilo nikomu tak komplexně a přesně popsat, aby jejich negativní ovlivnění mohlo být minimalizováno, a nedošlo tak k poškození vzorků při pozorování," uvedl Neděla.

PEC kapsule jsou kulovité částice s průměrem asi jeden milimetr. Jejich povrch tvoří polopropustná membrána, jádro hustší gel. Živé buňky uvnitř produkují vysoce čisté chemické látky používané například pro výzkum a vývoj nových antivirotik.

"Kromě výše zmíněných antivirotik jsou PEC kapsule využívány především v biotechnologii na ochranu citlivých buněk před vnějšími vlivy a jejich stabilizaci a v medicínském výzkumu léčby cukrovky," uvedl Neděla.