Covid opět zmátl lékaře. Nové případy ukazují, že se lze nakazit podruhé

Jedna z nejdiskutovanějších otázek týkající se covidu se opírá o předpoklad, že lidé, kteří nemoc prodělají, si vůči koronaviru vybudují imunitu. Jak dlouho v těle imunitní odpověď zůstává není zatím známo, objevily se ale nové případy nakažených, kteří covid během krátké chvíle prodělali hned dvakrát.

Pro vědce a lékaře to není úplná novinka. Už dříve se v Belgii, Nizozemsku či v Hongkongu objevilo několik případů lidí, kteří se covidem nakazili dvakrát po sobě. 

Pacient z Hongkongu i oba evropští pacienti měli průběh opakované nákazy covid-19 citelně lehčí, anebo dokonce byli zcela bez příznaků.

Další, u koho se covid objevil opět, byl pacient z Nevady, a ten měl průběh zcela jiný. Opakovaná nákaza u něj způsobila mnohem horší průběh onemocnění a vědci v nové studii odhalili, co za tím stojí.

Muž ve věku 25 let se poprvé koronavirem nakazil v polovině dubna. Měl klasické příznaky jako je kašel, nevolnost, bolesti hlavy a v krku, které během 10 dnů zmizely. Poté byl dvakrát testován a výsledky byly negativní. Koncem května dostal mladík horečku, bolela ho hlava, měl neúprosný kašel a závratě.

Podle webu Science Alert mu během týdne značně poklesl kyslík v krvi a musel být hospitalizován. Znovu se po 48 dnech od první nákazy ukázal test na covid-19 jako pozitivní.

Závěry vědců naznačují, že mladík nebyl dlouhodobě infikován jedním virem, ale jeho mírně odlišnými verzemi. Je ale velmi obtížné vyhledat případy opakovaně nakažených lidí, protože neexistuje žádné komplexní skenování genomů koronaviru u pozitivně testovaných.

Opakovaný covid se objevil i u 91 Jihokorejců. Není však jasné, jestli došlo k opakované infekc, nebo k "reaktivaci" viru.

Otázka, zda se mohou opět nakazit lidé, kteří se z nemoci covid-19 zotavili, je předmětem mezinárodního zájmu. Mnoho zemí totiž doufá, že se díky zotaveným vytvoří hromadná imunita, která zabrání další vlně pandemie.

Nové případy ale ukazují, že to nemusí platit vždy. V Indii se totiž dva zaměstnanci nemocnice nakazili koronavirem podruhé. Oba měli pozitivní testy tři a půl měsíce poté, co prodělali první nákazu. 

Poprvé se pracovníci oddělení pro nemocné s covidem v jedné z tamních nemocnic nakazili v květnu a covid prodělali bez příznaků. Druhé onemocnění se ale geneticky mírně liší od toho, kterým byli nakažení v květnu.

Imunita na covid zřejmě nevydrží, během týdnů se vytrácí

Tyto výjimečné případy ukazují, že pacienti, kteří prodělali nákazu novým typem koronaviru, mohou již po několika týdnech ztratit získanou imunitu a opětovně se infikovat nemocí covid-19. A podle studie vědců z britské univerzity King 's College London je možné, že opakovaných infekcí bude přibývat.

Vědci podle serveru The Guardian zkoumali protilátky na více než 90 pacientech nakažených koronavirem. Krevní testy prokázaly určitou imunitní reakci u pacientů s mírnými symptomy viru.

Vysokou míru protilátek zaznamenali vědci během prvních týdnů po vyléčení v 60 procentech zkoumaných případů. Po dvanácti týdnech si přibližně stejnou úroveň protilátek zachovalo pouze 16,7 procent nakažených. U některých lidí se imunita vytratila úplně.

"Nákaza nám obvykle ukáže nejoptimističtější scénář imunitní odezvy, takže pokud se na infekci vytvoří v těle protilátky, které po dvou až třech měsících ubudou, vakcína pravděpodobně zareaguje stejně," tvrdí vedoucí výzkumu Katie Dooresová.

Mezi lidmi běžně cirkulují čtyři další typy koronavirů, které způsobují běžné nachlazení. "Jedna věc, kterou víme o těchto koronavirech, je to, že lidé se mohou poměrně často znovu infikovat," doplnil Stuart Neil, spoluautor studie.

"To znamená, že ochranná imunita, kterou si lidé vytvářejí, netrvá dlouho," dodal s tím, že virus SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19, by mohl také spadat do tohoto vzorce chování.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Vědci lékaři Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy