Kdy přišel Homo sapiens do Evropy? Kosterní nález zcela mění dosavadní poznatky

Podle výzkumníků DNA testy na pěti kosterních ostatcích nalezených v jeskyni Bačo Kiro prokázaly, že patřily anatomicky modernímu člověku Homo sapiens. Důkaz vyřešil polemiku ohledně toho, kdo byl autorem velké spousty předmětů nalezených na tomto místě, včetně kamenných či kostěných nástrojů a přívěšků ze zubů medvědů jeskynních: Byli to tedy moderní lidé, nikoliv neandrtálci.

New ~45,000-year-old fossils from Bulgaria document the oldest Upper Paleolithic Homo sapiens in Europe. Papers by @jjhublin, @HelsFewlass et al. now out in @nature & @NatureEcoEvo. @MPI_EVA_Leipzig More: https://t.co/CuB2ZDAhIW & https://t.co/NKTVPDEK7H & https://t.co/UEMljDEvzD pic.twitter.com/pO7w1vUQfb

Nález tak o tisíce let posunuje předpokládaný příchod Homo sapiens do Evropy. Tedy milník v dějinách druhu, který vzešel z Afriky před zhruba 300.000 lety a později se rozšířil po celém světě.

Lidské ostatky z bulharské jeskyně jsou staré 43.000 až 46.000 let, zatímco nalezené artefakty byly vyrobeny už před 47.000 lety, řekl paleoantropolog Jean-Jacques Hublin z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

"Vypadá to, že se jedná o nejstarší vlnu stěhování moderních lidí do středních šířek Eurasie," dodal Hublin s tím, že existují důkazy o přítomnosti Homo sapiens už relativně brzy poté v podobných zeměpisných oblastech od Moravy po Mongolsko.

Neandrtálci, kteří byli robustnější tělesné stavby než Homo sapiens, obývali Evropu stovky tisíc let. Podle Hublina nález naznačuje, že oba druhy žily vedle sebe po dobu asi 8000 let, než neandrtálci vymřeli.

Co přivodilo jejich zkázu, je stále předmětem sporů. Podle jedné z verzí je po několika tisíciletích soužití, které zahrnovalo vzájemné křížení, vyhladili naši lidští předchůdci.

"Podle mého názoru neandrtálci zmizeli z Evropy v důsledku soutěžení s naším druhem. To se ale nestalo ze dne na den," řekl Hublin, který je hlavním autorem vědeckého článku v odborném časopise Nature.

Pozůstatky zvířat v bulharské jeskyni ukázaly, že její obyvatelé lovili a porcovali medvědy, zubry, jeleny obrovské, koně, hyeny či lvy. Mezi nalezenými předměty se vyskytovaly křesadla, brože, korálky z mamutích klů či přívěšky z medvědích zubů.

Tyto přívěšky se přitom až podivuhodně podobají těm, které později vyráběli neandrtálci v západní Evropě. Podle odborníků by to mohlo znamenat, že nejbližší evoluční příbuzní moderního člověka přebírali některé prvky jeho kultury.

"Důkazy DNA nyní svědčí o tom, že neandrtálci a Homo sapiens se vzájemně ovlivňovali, když začali přicházet do kontaktu. Někde mohla být vzájemná interakce 'přátelská', dáli se to tak říct," vysvětluje spoluautor studie Shara Baileyová z Newyorské univerzity. "Jsme nositeli jejich DNA a oni byli ovlivňováni naší kulturní invazí."