Lidová strana (Partido Popular, PP)

Lidová strana (španělsky Partido Popular, zkratka PP) je konzervativní politická strana ve Španělském království. PP byla až do listopadu 2011 největší opoziční stranou v Poslanecké sněmovně. Lidová strana, do roku 1989 Lidová aliance, je středo-pravicová strana, sama používající označení „středo-reformistická“. Má přibližně 806 000 členů a podle jejích odhadů je španělskou politickou stranou s nejvíce členy. Wikipedie

Má také zastoupení ve všech autonomních společenstvích. V různých zemích mimo Španělsko existují skupiny, které poskytují svoji podporu v politických otázkách týkajících se Španělska. Uvnitř PP jsou označovány „PP Exterior“ (vnější PP).

PP tvoří část Evropské lidové strany (EPP), Centristické demokratické internacionály a Mezinárodní demokratické unie. Její mládežnická organizace je Nová generace Lidové strany (NNGG).

Na národním sjezdu v roce 2004 byl Mariano Rajoy jmenován předsedou strany, José María Aznar čestným předsedou a Ángel Acebes generálním tajemníkem. V červenci 2018 se novým předsedou strany stal Pablo Casado. 2. dubna 2022 byl, na 20. sjezdu strany, zvolen předsedou Alberto Núñez Feijóo, a stal se tak lídrem opozice.

Související články:

Volby ve Španělsku vyhrála Lidová strana vedená Feijóem, skutečně jasný vítěz ale není

Politická krize ve Španělsku u konce? Sánchez má důvěru pro sestavení vlády

Španělští poslanci dnes velmi těsnou většinou vyslovili důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi pro sestavení vlády, která bude prvním koaličním kabinetem ve více než čtyřicetileté demokratické historii Španělska. Informoval o tom deník El País. Skončí tím také zhruba osmiměsíční funkční období úřadující vlády, kterou vedl též Sánchez. K získání důvěry mu dnes stačila prostá většina, v prvním kole v neděli, kdy potřeboval absolutní většinu, důvěru nezískal.

Efekt sněhové koule. Před volbami na Slovensku se daří dezinformačním webům

Tradiční zpravodajské portály a weby velkých médií mají na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami největší dosah na veřejnost, po zohlednění počtu zveřejňovaných příspěvků ale mají nejvyšší průměrný dopad na čtenáře internetové stránky se zavádějícím či dezinformačním obsahem.

Španělsko je na tom hůř než před volbami. Sestavit vládu bude mimořádně složité

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku nevyřešily patovou situaci po volbách dubnových, hledání podpory pro důvěru nové vládě bude nyní ještě obtížnější, napsal dnes deník La Vanguardia. Volby vyhráli opět vládní socialisté, kteří ztratili oproti dubnu tři křesla v dolní komoře. Pravice výrazně posílila, ale absolutní většinu její blok dohromady nedá. Socialisté k ní budou potřebovat podle La Vanguardia podporu dalších stran, včetně katalánských separatistů.

Španělé jdou opět k urnám. Kdo bude po neděli sestavovat španělskou vládu?

Občané Španělského království v neděli opět vyrazí k volebním urnám. Volby, které se budou na území Španělska konat 10. listopadu – tedy za dva dny, budou již čtvrtými všeobecnými volbami za poslední čtyři roky. Nedělní hlasování by podle španělského deníku El País mělo být zcela klíčové pro budoucí směřování království, které v současnosti prochází velice turbulentním obdobím, a to nejen kvůli nepokojům v Katalánsku.

Španělsko jde z krize do krize. Volby opět skončí patem, ukazuje průzkum

Ve Španělsku by po dalších předčasných volbách mohla opět nastat patová situace. Podle průzkumu, který dnes zveřejnil list El País, by většinu v parlamentu nezískala ani levice ani pravice. Krajně pravicová strana Vox by se mohla stát třetím nejsilnějším uskupením v parlamentu. Volby se uskuteční v neděli 10. listopadu.

Španělsko se řítí do politické krize? Parlamentní volby mohou skončit patem

Španělé půjdou v neděli už potřetí za necelé čtyři roky k parlamentním volbám, v nichž zřejmě opět žádná ze stran nezíská absolutní většinu poslaneckých mandátů. Povolební jednání tak budou podobně složitá jako po dvou předchozích hlasováních. Favoritem jsou vládní socialisté, kteří se dostali k moci loni poté, co poslanci poprvé od pádu diktatury v roce 1975 vyslovili nedůvěru vládě. Kartami ale ještě mohou zamíchat nerozhodnutí voliči, jichž je podle průzkumů asi třetina.