Španělsko se řítí do politické krize? Parlamentní volby mohou skončit patem

Poslední volby v červnu 2016 vyhrála se 33 procenty hlasů pravicová Lidová strana (PP), která byla u moci od prosince 2011. Volby se tehdy konaly po půl roce, protože králem pověřený politik nedostal důvěru poslanců pro sestavení kabinetu.

Nyní průzkumy slibují lidovcům méně než 20 procent hlasů a asi o 50 mandátů méně, než měli dosud. Voliče ztratili i kvůli korupčním skandálům svých regionálních politiků, což byl důvod loňského hlasování o nedůvěře vládě tehdejšího šéfa PP Mariana Rajoye.

Body lidovcům ubrala i krize v Katalánsku, s jehož separatistickou vládou odmítal Rajoy jednat. Krize se vyhrotila na podzim 2017, kdy katalánská vláda uspořádala neústavní referendum o nezávislosti. To provázely střety se španělskou policií, která lidem bránila hlasovat. Katalánský parlament pak schválil rezoluci o nezávislosti, na což španělská vláda poprvé v historii reagovala dočasným převzetím přímé správy autonomního regionu. Sesazenou katalánskou vládu pak prokuratura obžalovala ze vzpoury, soudní proces ještě neskončil.

Problém Katalánska, kde je i nová vláda složena ze separatistů, byl jedním z hlavních témat kampaně před nynějšími parlamentními volbami ve Španělsku. Kromě lidovců používají téma katalánského separatismu i středopravicová strana Ciudadanos (Občané) a ultrapravicová strana Vox, které průzkumy dávají kolem 30 mandátů a která se tak v neděli zřejmě poprvé dostane do dolní komory parlamentu. Poprvé od pádu diktatury v roce 1975 tak bude mít Španělsko ultrapravicové poslance; v Senátu už má Vox jednoho zástupce díky loňským volbám v Andalusii.

Stranou Vox, která brojí proti feministkám či nelegální migraci, naopak hrozili v kampani socialisté. Pokud totiž bude vládu sestavovat pravicový či středopravicový politik, buď šéf lidovců Pablo Casado (38), nebo lídr Ciudadanos Albert Rivera (39), neobejde se zřejmě bez podpory strany Vox. Podle místních médií se mezi Casadem a Riverou rozhořel boj o vůdčí roli v pravicovém bloku a rozdíl mezi jejich stranami činí podle průzkumů asi pět procentních bodů ve prospěch PP.

Vzhledem k množství nerozhodnutých voličů je zatím jisté jen to, že Španělsko bude mít mladého premiéra. Nejstarším z kandidátů je nynější premiér Pedro Sánchez (47), jehož socialisté mají šanci vyhrát parlamentní volby poprvé po 15 letech.

? Este domingo, podemos acabar con la corrupción legal en este país cerrando las puertas giratorias.#HoldTheDoor pic.twitter.com/ZGJa7nH3iu

Pokud král Felipe VI. pověří sestavením vlády Sáncheze, očekává se, že ho podpoří levicová strana Podemos. Potřebovat ale zřejmě bude i další hlasy, podpořit by ho mohli baskičtí nacionalisté a možná také katalánští separatisté, kteří mu loni pomohli k funkci premiéra za slib jednání o širší autonomii. Letos ale separatisté spolu s opozicí odmítli vládní návrh rozpočtu a Sánchez pak vyhlásil předčasné volby.

Španělé v neděli volí 350členný Kongres poslanců a 208 z 266 senátorů, zbytek senátorů jmenují parlamenty autonomních regionů. Znovu k volbám půjdou obyvatelé této 47milionové konstituční monarchie už 26. května, kdy budou volit parlamenty většiny autonomních regionů a europoslance.