Volby ve Španělsku vyhrála Lidová strana vedená Feijóem, skutečně jasný vítěz ale není

Španělsko se po nedělních volbách, kdy žádná strana nezískala dostatek parlamentních křesel k sestavení vlády, zdá předurčeno k bolestivým politickým jednáním. Vyhlídky na budování koalice nyní zůstávají nejisté. Informuje CNN.

V nedělních španělských parlamentních volbách získala opoziční strana lidovců (Partido Popular, PP) 33 procent hlasů, čímž předstihla vládnoucí socialisty, kteří získali s minimální ztrátou 31,7 procenta hlasů. Tyto výsledky byly zveřejněny na webových stránkách televize RTVE po sečtení 99,8 procent hlasů. Avšak i přes vítězství lidovců a jejich těsný náskok, sestavit vládu bude pravděpodobně velmi komplikované.

Přestože Lidová strana (PP) vedená Albertem Núňezem Feijóem a socialisté pod vedením premiéra Pedra Sáncheze získali významné procento hlasů ve španělských parlamentních volbách, nemají dostatečnou většinu, a to ani v případě vytvoření koalice s jednou z dalších stran.

Lidovci budou mít ve 350členné dolní komoře 136 křesel, což je o 47 více než dosud. V případné koalici s krajně pravicovou stranou Vox, která získala 12,4 procenta hlasů a 33 křesel, by měli dohromady 169 mandátů. K většině jich je ale potřeba 176.

Nedosáhnou na ni ani socialisté, kteří si přišli na 122 křesel, společně s aliancí Sumar, jež obdržela 12,3 procenta hlasů a 31 křesel. Dohromady by tato dvě uskupení měla 153 mandátů.

Aby mohla jakákoliv strana nebo koalice vládnout, musí dosáhnout pracovní většiny 176 křesel v 350členném zákonodárném sboru.

„Mysleli jsme, že získáme mnohem víc,“ řekla Mercedes Gónzalezová, profesorka angličtiny v Madridu.

Jednadvacetiletý webový designér Fernando del Rio z Madridu také řekl, že je nespokojený. "Lidé se vyslovili proti socialistické vládě, ale to se neprojevilo v hlasování," řekl.

Mezitím před sídlem socialistické strany byli příznivci optimističtí.

Čtyřiašedesátiletý státní úředník v předdůchodu Agustin Saludes řekl CNN, že je s výsledky spokojený. „Protože jsme nečekali, že získáme tolik hlasů. Mysleli jsme, že prohrajeme. Byla to tvrdá kampaň proti Sanchezovi,“ řekl.

Vyvolání nedělního hlasování bylo pro Sancheze politickým hazardem poté, co jeho strana utrpěla velké neúspěchy v krajských a místních volbách v květnu. Lidová strana (PP) však v témže měsíci zaznamenala významné zisky, což korespondovalo s prudkým vzestupem pravicové politiky na evropském kontinentu.

Většina průzkumů předpovídala, že PP v neděli získá nejvíce hlasů, ale nedosáhne absolutní většiny v parlamentu, což znamená, že bude pravděpodobně muset vytvořit koalici s krajně pravicovou stranou Vox.

Jedenašedesátiletý Feijóo už svou stranu prohlásil za vítěze voleb a řekl, že nechce, aby v zemi nastalo období nejistoty. Za svou povinnost považuje jednat se všemi stranami, aby se podařilo sestavit vládu. Vyzval k tomu, aby se nikdo nesnažil blokovat její vznik. Spojení se stranou Vox, která si oproti volbám v roce 2019 pohoršila o 19 křesel, dosud Feijóo odmítal.

Jedenapadesátiletý Sánchez, který stojí v čele 47milionové země od roku 2018, naopak vyjádřil přesvědčení, že pravicový blok selhal. "Bylo to Pyrrhovo vítězství Lidové strany, která není schopna sestavit vládu," řekla agentuře AP i politoložka Verónica Fumanalová, podle níž hlasování skončilo patem.

AP míní, že výsledek lidovců i pravice obecně, která skončila za předvolebními očekáváními, může souviset i s obavou řady Španělů, že by se krajně pravicová strana (Vox) mohla stát součástí vlády. Bylo by to poprvé od skončení diktatury Franciska Franka, jenž zemřel v roce 1975.

V parlamentu bude i několik menších stran, z nichž ale žádná nebude mít více než sedm mandátů.

Související

Pedro Sánchez

Španělé uprostřed parného léta volili novou vládu. Sánchez asi jako premiér skončí

Španělé poprvé v historii zamířili k volebním urnám uprostřed parného léta, kdy je spousta lidí na dovolené. Hlas mohlo do nedělní 20. hodiny místního času odevzdat 37 milionů voličů. Více než dva miliony lidí předem využily možnosti korespondenční volby. Podle prvních povolebních odhadů by pravice měla získat většinu. Konečné výsledky mohou být známé kolem půlnoci.

Více souvisejících

volby ve Španělsku Lidová strana (Partido Popular, PP) Alberto Núňez Feijóo

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 58 minutami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 2 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 4 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 7 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 7 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 8 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 9 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 10 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Skoky ze středního můstku nabídly překvapivé medailisty, big air vyhrála Muraseová

Po ženách se na skokanském můstku v Predazzu představili na letošních Zimních olympijských hrách v rámci pondělního programu i muži, kteří svůj první závod na těchto Hrách absolvovali na středním můstku. Tedy na můstku, na kterém se už v rámci Světového poháru příliš neskáče, i proto se dalo očekávat, že o medaile nakonec nebudou bojovat jinak zavedená jména. Už před tímto závodem se příliš nepočítalo s tím, že by mohl o nejvyšší příčky bojovat veterán Roman Koudelka, jemuž se skok v prvním kole nepovedl a do druhého kola se tak nedostal. Závod nakonec ovládl Němec Philipp Raimund. V big airu se pak po mužském finále konalo i to ženské a stejně jako mezi muži i v ženách byla vidět na nejvyšší příčce japonská vlajka. Konkrétně zásluhou Kokomi Muraseové.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve

Evropský parlament bude již tuto středu hlasovat o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině pomoci s financováním jejího válečného úsilí. Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová v pondělí oznámila, že zákonodárci rozhodli o posunutí termínu hlasování na dřívější datum. Původně se mělo o finanční pomoci rozhodovat až koncem tohoto měsíce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy