Japonsko si musí vybrat: Bude s Ruskem, nebo se Západem?

Japonsku se po dlouhých letech sporů podařilo s Ruskem najít konstruktivní dialog teprve nedávno, vysvětluje pro Diplomatico profesor James D. J. Brown. Spory o Severní Kurily byly potlačeny a Abe s ruským prezidentem Vladimírem Putinem navázal konstruktivní vztahy. V roce 2014 se Abe, jako jeden z mála politiků, zúčastnil zahájení olympiády v Soči. Japonsko se také nepřipojilo k sankcím proti Rusku po událostech na Majdanu.

Naopak, s Ruskem Japonsko podepsalo v roce 2017 výhodnou ekonomickou dohodu. Japonsko má dokonce ministra pro ekonomickou spolupráci s Ruskem. Chystá se také mnoho dalších ekonomických, politických a kulturních dohod a akcí, které mají obě země ještě více spojit. Japonsko zůstalo mimo všech protiruských činností.

I přestože dostalo všechny britské informace ke kauze Skripal, odmítlo se připojit k západní odpovědi. Naopak, vyjádřilo pochybnost nad vinou Ruska.  Stalo se tak jedinou zemí skupiny G7, která takto učinila. Stejně obezřetně se zachovala japonská vláda i při odsouzení bojů v Sýrii. Není se, však zdá, že bude mít Japonsko u Ruska vroubek.

Na jednání 22-24. dubna G7 v Torontu totiž japonský ministr podepsal, prý až po silném nátlaku ostatních zemí, závěrečný protokol, který plně podporuje stanovisko Velké Británie v kauze Skripal a podpořila operaci USA, Británie a Francie proti Asadovu režimu. Ruský velvyslanec v Tokiu to již označil za „obrovský cynismus ze strany Tokia.“

Domluvená návštěva premiéra Abeho v Moskvě však zrušena nebyla. Při této návštěvě má Abe v Petrohradu spolu s prezidentem Putinem  podepsat mnoho hospodářských smluv a zahájit Rusko-Japonský rok, ve kterém má být v obou zemích uspořádáno mnoho kulturních akcí. Jak se však budou Rusko-japonské vztahy vyvíjet dál, je ve hvězdách, uzavírá profesor Brown.