Klimatické změny jsou rostoucí hrozba pro Afriku, varuje OSN

Záplavy, sucha, teplejší počasí a invaze sarančat tvrdě dopadají na Afriku a horší časy pokud jde o zásobování potravinami, hospodářství a zdraví obyvatel má kontinent teprve před sebou, upozornila dnes tato specializovaná organizace OSN.

Rostoucí teploty se podepisují na pěstování plodin. Zemědělství přitom tvoří základní stavební kámen afrického hospodářství. Okolo roku 2050 budou negativně zasaženy hlavní oblasti po celé Africe, kde se pěstuje obilí. WMO předpovídá pokles výnosu pěstování plodin, a to o 13 procent v západní a střední Africe, 11 procent v severní části kontinentu a osm procent ve východní a jižní části.

Africké země jsou navíc většinou chudé a špatně vybavené pro reagování na důsledky klimatických změn, tvrdí WMO. To podtrhly přírodní katastrofy jako cyklony Idai a Kenneth, které v minulém roce zasáhly tři jihoafrické státy. Cyklony vyhnaly dva miliony lidí z jejich domovů, vyžádaly si několik obětí a v Mozambiku zničily půl milionu hektarů úrody.

V suchých oblastech kontinentu včetně západoafrického Sahelu se podle WMO počet podvyživených lidí zvýšil od roku 2012 o 45 procent. Klimatické změny také přispívají k dalším problémům, jako jsou ozbrojené konflikty, které opět zhoršují hlad.

V letech 2018 a 2019 postihl oblast Afrického rohu nedostatek srážek, který vedl k nejhorší úrodě obilovin v Somálsku od roku 1995, odkdy existují o sklizni v zemi přehledy, a nedostatku obilí v sousední Keni. Načež přišly záplavy. Na konci roku 2019 zaznamenaly Somálsko, Keňa, Etiopie a Tanzanie nejméně dvakrát tolik srážek během sezónních dešťů než obvykle. Déšť pomohl úrodě, ale také svědčil kobylkám, které od ledna letošního roku v těchto zemích zničily stovky tisíc hektarů půdy.

Teplejší a vlhčí počasí je také výhodné pro hmyz přenášející horečku dengue, malárii a žlutou zimnici.